Plicní hypertenze – co to je – příznaky, příčiny a léčba 4.91/5 (35)

• Plicní hypertenze je, když se krevní tlak v plicních tepnách stane abnormálně vysokým v důsledku zúžení cév. Plicní hypertenze je tedy závažný stav, kdy je v cévách mezi plícemi a srdcem abnormálně vysoký tlak.
• Když je krevní tlak v plicních tepnách příliš vysoký, tepny v plicích se zužují, což snižuje průtok krve plícemi a způsobuje nízkou hladinu kyslíku v krvi.
• Tento stav namáhá pravou srdeční komoru a může vést k srdečnímu selhání. Zvýšený tlak v cévách plic znamená, že vaše srdce musí pracovat tvrději, aby pumpovalo krev do plic. To může způsobit příznaky, jako je dušnost, bolest na hrudi a závratě. Pokud se neléčí, může zvýšený tlak poškodit vaše srdce. To může vést k závažným nebo život ohrožujícím komplikacím, jako je srdeční selhání nebo arytmie, což jsou nepravidelné srdeční rytmy.
• Existuje mnoho příčin plicní hypertenze, které mohou být zděděny nebo získány v důsledku jiných zdravotních stavů, jako jsou srdeční choroby, plicní onemocnění nebo onemocnění pojivové tkáně.
• Plicní hypertenzi nelze ve většině případů vyléčit, ale správnou léčbou můžete zlepšit příznaky a zpomalit postup nemoci.

Co je to plicní hypertenze?

Plicní hypertenze je vzácná plicní porucha, při které se zužují tepny přenášející krev ze srdce do plic, což ztěžuje průtok krve cévami. V důsledku toho krevní tlak v těchto tepnách – nazývaných plicní tepny – stoupá vysoko nad normální úroveň. Nejedná se o onemocnění, ale hemodynamickou abnormalitu, která provází řadu onemocnění.

Tento abnormálně vysoký tlak namáhá pravou srdeční komoru, což způsobuje její zvětšení. Přepracovaná a zvětšená pravá komora postupně slábne a ztrácí schopnost pumpovat dostatek krve do plic. To by mohlo vést k rozvoji pravostranného srdečního selhání.

Pravá srdeční komora pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce. Hodně dlouho trvající a také neléčený vysoký tlak v plicních cévách ve finále vyčerpává pravou srdeční komoru, která se pak zvětšuje a ztrácí celkovou funkci.

Plicní hypertenze se vyskytuje u jedinců všech věkových skupin, ras a etnických skupin, ačkoli je mnohem častější u mladých dospělých a je přibližně dvakrát častější u žen než u mužů.

 

Příčiny – proč se plicní tepny zužují? Jaké jsou příčiny plicní hypertenze?

Vědci se domnívají, že tento proces začíná poraněním vrstvy buněk, které lemují malé cévy plic. Toto poranění, ke kterému dochází z neznámých důvodů, může způsobit změny ve způsobu, jakým tyto buňky interagují s buňkami hladkého svalstva ve stěně cévy. V důsledku toho se hladký sval stahuje a roste více, než je normální, a zužuje tak cévu.

Níže jsou uvedeny některé známé příčiny plicní hypertenze:

• Některé léky – třeba léky dexfenfluramin a fentermin potlačující chuť k jídlu (byly dokonce staženy z trhu), bývalí uživatelé těchto léků měly až 23krát vyšší riziko vzniku plicní hypertenze.
• Onemocnění jater, revmatické poruchy, plicní stavy. Plicní hypertenze může také nastat v důsledku jiných zdravotních stavů, jako je chronické onemocnění jater a cirhóza jater; revmatické poruchy, jako je sklerodermie nebo systémový lupus erythematosus (lupus); a plicní problémy, včetně nádorů, rozedmy plic, chronické obstrukční plicní nemoci a plicní fibrózy.
• Některé srdeční choroby. Srdeční onemocnění, včetně onemocnění aortální chlopně, onemocnění mitrální chlopně a vrozené srdeční choroby, mohou také způsobit plicní hypertenzi.
• Tromboembolie. Krevní sraženina ve velké plicní tepně může mít za následek vznik plicní hypertenze.
• Podmínky s nízkým obsahem kyslíku. Život ve vysoké nadmořské výšce, obezita a spánková apnoe mohou také vést k rozvoji plicní hypertenze.
• Genetika. Plicní hypertenze se v malém počtu případů dědí. Vědomí, že někdo v rodině měl nebo má plicní hypertenzi, by vás mělo přimět vyhledat včasné vyšetření, pokud by se objevily příznaky.
• A musíme říci, že plicní hypertenze může být také způsobena jinými stavy a v některých případech není příčina známa.

Jaké jsou příznaky plicní hypertenze?

Příznaky plicní hypertenze se obvykle nevyskytují, dokud stav neprogreduje. Prvním příznakem plicní hypertenze je obvykle dušnost při každodenních činnostech, jako je třeba chůze po schodech. Únava, závratě a mdloby mohou být také příznaky.

Se vzrůstající zátěží srdce se může objevit otok kotníků, břicha nebo nohou, namodralé rty a kůže a bolest na hrudi. Příznaky se pohybují dle závažnosti a daný pacient nemusí mít všechny příznaky.

V pokročilejších stadiích onemocnění dokonce i minimální aktivita vyvolá některé výše zmíněné příznaky. Mezi další příznaky patří:

• Nepravidelný srdeční tep (bušení srdce nebo silný pulzující pocit)
• Velmi rychlý puls
• Omdlévání nebo závratě
• Progresivní dušnost během cvičení nebo aktivity
• Obtížné dýchání i v klidu
• Nakonec může být obtížné provádět jakékoli činnosti, protože se nemoc zhoršuje.

Jak je diagnostikována plicní hypertenze?

Vzhledem k tomu, že plicní hypertenze může být způsobena mnoha zdravotními stavy, je k vyloučení jiných nemocí a stanovení správné diagnózy nezbytná kompletní anamnéza, fyzické vyšetření a popis vašich příznaků. Během fyzické prohlídky váš lékař:

• Hledat abnormální zvuky srdce, jako je hlasitý zvuk plicní chlopně, systolický šelest trikuspidální regurgitace apod.
• Prohlédne jugulární žílu na krku, zda nedošlo k jejímu překrvení (zvětšení).
• Prohlédne si vaše břicho, nohy a kotníky, zda zadržují tekutiny.
• Prohlédne si nehtová lůžka, zda nemají namodralý odstín.
• Hledá známky dalších základních onemocnění, která by mohla být příčinou plicní hypertenze.

Další testy, které lze udělat, jsou tyto:

• Krevní testy
• Dopplerovský echokardiogram: ten používá zvukové vlny k zobrazení funkce pravé komory, změří průtok krve srdečními chlopněmi a poté vypočítá systolický tlak v plicnici
• Rentgen hrudníku: Zobrazuje zvětšenou pravou komoru a zvětšené plicní tepny.
• 6minutový test chůze: Určuje úroveň tolerance cvičení a úroveň nasycení krve kyslíkem během cvičení.
• Testy plicní funkce: Vyhodnocuje se mimo jiné u jiných plicních stavů, jako je chronická obstrukční plicní nemoc a idiopatická plicní fibróza.
• Polysomnografie: vyšetření spánkové apnoe (vede k nízké hladině kyslíku v noci).
• Srdeční katetrizace znamená zavádění katetru (cévky, hadičky) do srdečních dutin a cév.
• Ventilačně-perfuzní scan: Hledá důkazy o krevních sraženinách.
• Plicní angiografie: Hledá zablokování krevních sraženin v plicních tepnách.
• CT vyšetření hrudníku: Hledá krevní sraženiny a další plicní stavy, které mohou přispívat nebo zhoršovat plicní hypertenzi.

Léčba plicní hypertenze

Před zahájením jakékoli léčby je nutná příslušná diagnostika a analýza problému. Léčba se liší podle pacienta na základě různých základních příčin, ale obecně zahrnuje:

• Užívání léků
• Změnu životního stylu a dietní změny
• V případě potřeby chirurgický zákrok
• Pravidelné návštěvy lékaře

Níže jsou rozvedeny všechny metody léčby plicní hypertenze – léky, životní styl a dietní doporučení a přístupy k chirurgické léčbě.

Léky

K léčbě plicní hypertenze je k dispozici mnoho různých typů léků. Možnosti léčby, jako jsou níže uvedené, závisí na základní příčině plicní hypertenze, na tom, jak závažná je plicní hypertenze, jak pravděpodobná je její progrese a na lékové toleranci pacienta.

• Kyslík – ten nahrazuje málo kyslíku v krvi.
• Antikoagulancia neboli ředidla krve, jako je warfarin – snižuje tvorbu krevních sraženin, takže krev proudí volněji krevními cévami. Poznámka: Při užívání antikoagulačních léků je důležité, abyste sledovali krvácivé komplikace.
• Diuretika – tyto léky odvádí přebytečnou tekutinu z tkání a krevního oběhu, což snižuje otoky a usnadňuje dýchání.
• Draslík – nahrazuje draslík (základní živinu), který může být ztracen zvýšeným močením při užívání diuretik.
• Inotropní látky (jako je digoxin) – zlepšuje schopnost srdce pumpovat krev.
• Vazodilatátory – ty snižují plicní krevní tlak a mohou zlepšit čerpací schopnost pravé strany srdce.
• Bosentan (Tracleer), ambrisentan (Letairis), macitentan (Opsumit) – tyto léky pomáhají blokovat působení endotelinu, látky, která způsobuje zúžení plicních cév. Při jejich užívání se často vyžaduje preventivní sledování funkce jater.
• Epoprostenol (Veletri, Flolan), sodná sůl treprostinilu (Remodulin, Tyvaso, Orenitram), iloprost (Ventavis) – rozšiřují plicní tepny a pomáhají předcházet tvorbě krevních sraženin.
• Sildenafil (Revatio), tadalafil (Adcirca) – uvolňuje buňky hladkého svalstva plic, což vede k dilataci plicních tepen.
• Riociguat (Adempas)
• Selexipag (Uptravi)

Měli byste znát názvy vašich léků a jak fungují. Mějte s sebou seznam. Užívejte léky každý den ve stejnou dobu. Pokud zapomenete dávku, neužívejte dvě dávky, abyste nahradili vynechanou dávku. Neužívejte žádné volně prodejné léky, pokud se nejprve nezeptáte svého lékaře nebo lékárníka. Nepřestávejte užívat ani neměňte své léky, pokud si nejprve nepromluvíte se svým lékařem. Vyvarujte se bylinným produktům kvůli jejich nejistým účinkům v kombinaci s léky používanými k léčbě plicní hypertenze.

Dietní změny – změny ve vaší stravě

• Jezte potraviny s vysokým obsahem živin, jako je draslík (např. sušené ovoce, banány, pomeranče) a hořčík (např. arašídy, tofu, brokolice) a vitamíny.
• V případě potřeby omezte své celkové denní kalorie, abyste dosáhli ideální tělesné hmotnosti.
• Omezte potraviny, které obsahují rafinovaný cukr, nasycené tuky a cholesterol.
• Jezte potraviny s vysokým obsahem vlákniny, včetně celozrnných produktů, otrub, ovoce a zeleniny.
• Snižte příjem sodíku: kupujte potraviny s nízkým obsahem sodíku. Vybírejte potraviny s etiketami s nápisem „nízký obsah soli“ a „nízký obsah sodíku“. Omezte kuchyňskou sůl a obecné používání soli. Vyhněte se uzeným, soleným a konzervovaným masným výrobkům. Vyhněte se rychlému občerstvení a omezte připravená a zabalená jídla – obvykle mají vysoký obsah sodíku.
• Sledujte svůj příjem tekutin. Snižte příjem tekutin, pokud si všimnete otoku.

Změny životního stylu

• Sledujte svoji váhu: važte se každý den ve stejnou dobu a zaznamenávejte svoji váhu do deníku nebo do kalendáře. Pokud zaznamenáte rychlý nárůst hmotnosti o 1 kg za jeden den nebo 2,5 kg za jeden týden, informujte svého lékaře.
• Pokud máte nadváhu, zhubněte (dodržujte doporučení lékaře).
• Absolvujte každoroční zdravotní prohlídky u svého lékaře.
• Omezte zvedání, tlačení nebo zvedání věcí nad 10kg, protože tyto činnosti zvyšují tlak ve vašich tepnách a plicích.
• Chůze je důležitá pro udržení silných svalů a zlepšení oběhu. Náročnější formy aerobního cvičení by však neměly být prováděny pravidelně, protože vaše plíce nemusí být schopny držet krok s požadavky na kyslík kladenými na vaše tělo během těchto aktivit. Jakékoli činnosti, které způsobují dušnost, závratě nebo bolest na hrudi, by měly být okamžitě zastaveny. Kontaktujte svého lékaře, pokud se objeví některý z těchto příznaků.
• Nekuřte a nežvýkejte tabák.
• Vyhněte se nebo omezte příjem alkoholu.
• Je vhodné vyhnout se těhotenství; k zabránění otěhotnění používejte antikoncepci. V tomto se poraďte s lékařem.

Chirurgické možnosti léčby

• Plicní trombendarterektomie: Pokud je přítomna, krevní sraženiny v plicní tepně lze chirurgicky odstranit, aby se zlepšil průtok krve a funkce plic.
• Transplantace plic: V současné době je to jediný lék na plicní hypertenzi, který je způsoben chronickými krevními sraženinami. Transplantace je vyhrazena pro pokročilou plicní hypertenzi, která nereaguje na lékařskou terapii. Po transplantaci plic se pravá strana srdce obvykle vrátí do normálu.
• Transplantace srdce/plic: Tento typ dvojité transplantace orgánu je velmi vzácný, ale je nezbytný pro všechny pacienty, kteří mají kombinované plicní a srdeční selhání.

Kdy zavolat svému lékaři ohledně plicní hypertenze?

Zavolejte svého lékaře, pokud máte problémy s:

• Nápadné zvýšení hmotnosti – 1 kg za jeden den nebo 3 kg za jeden týden
• Otoky kotníků, nohou nebo břicha, které se poslední dobou dost zhoršily
• Dýchavičnost, která se zhoršila, zvláště pokud se dost často zadýcháváte
• Extrémní únava nebo snížená tolerance k aktivitě
• Respirační infekce nebo kašel, který se zhoršil
• Rychlý srdeční tep (kolem 120 tepů za minutu)
• Epizody bolesti na hrudi nebo nepohodlí s námahou, které nejsou uvolněny odpočinkem
• Obtížné dýchání při pravidelných aktivitách nebo v klidu
• Neklid, zmatek
• Neustálé závratě
• Nevolnost nebo delší dobu trvající nechuť k jídlu

Plicní hypertenze je vzácný stav, který může postihnout lidi všech věkových kategorií, ale je častější u lidí, kteří mají jiné srdeční nebo plicní onemocnění.

Máte nějakou zkušenost s plicní hypertenzí? Budeme rádi za komentáře pod článkem.

Zdroje článku a studie

• Clinical trial design and new therapies for pulmonary arterial hypertension Autor: Olivier Sitbon
• The patient experience of pulmonary hypertension Autoři: Iain Armstrong, Catherine Billings, David G. Kiely, Janelle Yorke, Carl Harries, Shaun Clayton & Wendy Gin-Sing
• Zdroj obrázku ve článku: rob3000 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Plíce, Žilní systém

Přečtěte si také naše další články