Oddiho syndrom: příznaky, příčiny a léčba 4.71/5 (14)

• Oddiho syndrom je porucha malého svěrače v dvanáctníku, který řídí odtok žluči a trávicích šťáv ze slinivky; při jeho špatné funkci vzniká zvýšený tlak v žlučových a pankreatických cestách a bolest břicha.
• Typické jsou opakované bolesti v pravém podžebří nebo nadbřišku (často po tučném jídle), někdy s nevolností, nadýmáním, hubnutím a výskytem hlavně u lidí po odstranění žlučníku.
• Diagnostika je složitější a zahrnuje rozhovor, krevní testy, ultrazvuk, CT/MRCP, případně endoskopická vyšetření (EUS, ERCP), aby se vyloučily častější příčiny potíží a posoudil stav žlučových a pankreatických cest.
• Léčba kombinuje úpravu jídelníčku a režimu, léky na uvolnění svěrače a bolest a u vybraných pacientů také endoskopické zákroky (např. sfinkterotomie) s cílem zmírnit bolest, zlepšit kvalitu života a snížit riziko komplikací.

Oddiho syndrom patří mezi méně známé, ale velmi nepříjemné příčiny bolestí břicha. Mnoho lidí se s ním setká hlavně po odstranění žlučníku a dlouho neví, proč je břicho pořád bolí, i když „už žádné žlučové kameny nemají“.

Cílem tohoto článku je, abyste:

• pochopili, co je Oddiho syndrom a jak souvisí s žlučí a slinivkou,
• poznali typické příznaky, které by vás měly přivést k lékaři,
• znali základní vyšetření, která se při podezření dělají,
• měli přehled o možnostech léčby – od režimu a léků až po endoskopické zákroky,
• věděli, kdy je stav urgentní a vyžaduje okamžité řešení.

Důležité upozornění: Informace v tomto článku nenahrazují osobní vyšetření u lékaře. Pokud máte bolesti břicha, nevolnost, žloutenku nebo jiné obtíže, vždy se obraťte na svého lékaře.

Co je vlastně Oddiho svěrač a kde se v těle nachází?

Abychom pochopili Oddiho syndrom, je nejdříve potřeba porozumět tomu, co je Oddiho svěrač.

Jakou funkci má Oddiho svěrač v trávení?

Oddiho svěrač je malý prstenec svaloviny (svěrač), který se nachází v horní části tenkého střeva, konkrétně v dvanáctníku. Je to taková „branka“, kde se setkávají:

• žlučovod (přivádí žluč z jater a žlučníku),
• pankreatický vývod (přivádí trávicí šťávy ze slinivky břišní).

Úkolem Oddiho svěrače je:

• pouštět do tenkého střeva žluč a trávicí šťávy ze slinivky ve správný čas,
• udržovat správný tlak v žlučových cestách a vývodu slinivky,
• bránit tomu, aby se obsah střeva vracel zpět do žlučových cest nebo do slinivky.

 

 

Můžeme si to představit jako taková chytrá „dvířka“, která se podle potřeby otevírají a zavírají. Když jíte, tělo potřebuje více žluči a enzymů, svěrač se tedy více otevírá. Když nejíte, je spíše uzavřený.

Co je Oddiho syndrom (dysfunkce Oddiho svěrače)?

Oddiho syndrom neboli dysfunkce Oddiho svěrače je stav, kdy tato „dvířka“ nefungují správně. Může jít o dva základní typy problémů:

• sval je příliš stažený (křeč, spasmus, zvýšený tonus),
• sval je zúžený nebo jizevnatý (strukturální zúžení – stenóza).

Výsledkem je, že žluč a trávicí šťávy ze slinivky nemohou volně odtékat. V žlučových cestách nebo ve slinivkovém vývodu se zvyšuje tlak, a to vyvolává bolest a další obtíže. Někdy jde o čistě funkční problém bez viditelné překážky, jindy o mechanické zúžení.

Jaké typy Oddiho syndromu existují?

Lékaři rozlišují především 2 základní typy:

• Biliární typ – problém se týká hlavně žlučových cest. Typicky se projevuje bolestí v pravém podžebří nebo v horní části břicha, podobně jako žlučníková kolika.
• Pankreatický typ – porucha se týká více vývodu slinivky břišní. Bolesti jsou spíše v nadbřišku, často vystřelují do zad a mohou připomínat zánět slinivky.

V praxi může mít pacient příznaky z obou oblastí a rozlišení konkrétního typu je úlohou lékaře na základě vyšetření.

Jaké jsou typické příznaky Oddiho syndromu?

Jak vypadá bolest u Oddiho syndromu a kde ji cítím?

Nejčastějším a nejvýraznějším příznakem je bolest břicha. Je důležité si všímat, kde přesně bolí, jak dlouho a kdy se bolest objevuje.

U biliárního typu Oddiho syndromu bývá bolest:

• v pravém podžebří nebo v horní části břicha,
• může vystřelovat do pravé lopatky nebo do zad,
• často se objevuje po jídle, zejména po tučném nebo těžkém jídle,
• trvá obvykle alespoň 30 minut, často i déle (hodiny),
• nezmírňuje se výrazně po vyprázdnění stolice ani po změně polohy.

U pankreatického typu bývá bolest:

• v nadbřišku (uprostřed pod žebry),
• často vystřeluje do zad,
• může se mírně zlepšovat v předklonu.

Bolest může být velmi intenzivní, někdy až svíravá či pálivá, a dokáže člověka vyřadit z běžného fungování, vzbudit ho v noci a přinutit vyhledat pohotovost.

Jaké další příznaky se mohou u Oddiho syndromu objevit?

Kromě bolesti se často objevují i další potíže, například:

• nevolnost, někdy i zvracení,
• nadýmání a pocit plnosti v břiše,
• poruchy trávení a stolice (průjmy nebo naopak zácpa),
• strach z jídla – člověk jí méně, aby se vyhnul bolesti, a může hubnout,
• u některých lidí se může objevit přechodné žluté zabarvení kůže a očí (žloutenka),
• u pankreatického typu mohou být laboratorně zvýšené enzymy slinivky.

Typické je, že potíže přicházejí ve „vlnách“ – období relativního klidu se střídají s obdobími silnějších záchvatů.

Jak odlišit Oddiho syndrom od žlučníkové koliky?

Pro laiky může být velmi těžké rozeznat, zda jde o žlučník, nebo Oddiho syndrom.
Několik vodítek:

• U klasické žlučníkové koliky jsou často přítomny žlučové kameny, které se prokážou na ultrazvuku.
• U Oddiho syndromu může být ultrazvuk i další vyšetření dlouho v normě nebo ukazují jen jemné změny.
• Pro Oddiho syndrom je typické, že se potíže objevují nebo přetrvávají i po odstranění žlučníku.

Bez odborného vyšetření však není možné přesně říct, o co jde. Vždy je potřeba kontaktovat lékaře.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory Oddiho syndromu?

Proč Oddiho svěrač začne špatně fungovat?

Přesná příčina Oddiho syndromu není u každého pacienta stejná. Obecně může jít o:

• strukturální změny – zjizvení, zúžení nebo zánětlivé změny v oblasti svěrače,
• funkční poruchy – svěrač je příliš napjatý, v křeči nebo špatně reaguje na signály nervového systému,
• mikroskopické kamínky v žluči – tzv. mikrolitiáza, které mohou podráždit nebo blokovat odtok,
• změny po prodělaných zánětech nebo operacích v oblasti břicha.

Často jde o kombinaci více faktorů – trochu mechanického zúžení, trochu funkčního spasmu a zároveň zvýšenou citlivost nervového systému na bolest.

Kdo má vyšší riziko vzniku Oddiho syndromu?

Oddiho syndrom se častěji objevuje u:

• lidí, kteří podstoupili odstranění žlučníku (cholecystektomii),
• žen středního věku,
• pacientů, kteří mají nebo měli opakované záněty slinivky břišní,
• lidí po některých operacích žaludku a horní části trávicího traktu,
• pacientů s funkčními trávicími poruchami (např. syndrom dráždivého tračníku).

Neznamená to, že každý člověk po odstranění žlučníku Oddiho syndrom dostane. Stále jde o relativně vzácné onemocnění, jen je v této skupině častější.

Proč se Oddiho syndrom často objevuje po odstranění žlučníku?

Po odstranění žlučníku se změní způsob, jakým žluč proudí:

• žluč už se neukládá v „zásobníku“ (tj. ve žlučníku), ale odtéká přímo z jater do střeva,
• mění se tlakové poměry v žlučových cestách,
• Oddiho svěrač je výrazněji zatížený a u citlivějších lidí může reagovat křečemi nebo špatnou koordinací.

Když se k tomu přidá třeba mikroskopický kamínek, jizvička nebo celkově citlivější trávicí systém, může se spustit začarovaný kruh bolesti.

Jak se Oddiho syndrom diagnostikuje?

Proč je diagnóza Oddiho syndromu složitá?

Oddiho syndrom je „záludný“ v tom, že:

• příznaky mohou připomínat řadu jiných nemocí – žlučníkové koliky, vředy, reflux, zánět slinivky, syndrom dráždivého tračníku,
• na základních vyšetřeních (například ultrazvuk) nemusí být dlouho vidět nic nápadného,
• některá podrobná vyšetření jsou invazivní a nesou rizika, proto se používají opatrně.

Diagnóza se tedy často stanovuje postupně – lékař nejprve vylučuje jiné, častější příčiny potíží a až poté zvažuje Oddiho syndrom.

Jaká vyšetření lékař obvykle doporučí při podezření na Oddiho syndrom?

Postup může být různý podle konkrétního pacienta a pracoviště, ale často zahrnuje:

1. Podrobný rozhovor a fyzikální vyšetření
   Lékař se ptá, kde přesně bolí, jak dlouho, jak bolest vypadá, kdy se objevuje, jak souvisí s jídlem, zda jste prodělali operace, jaké berete léky apod. Při fyzikálním vyšetření prohmatá břicho a zkontroluje další známky nemoci.
2. Laboratorní testy krve
   Vyšetřují se jaterní testy, hodnoty žlučových cest, enzymy slinivky, zánětlivé parametry a další. Někdy jsou hodnoty zvýšené hlavně při záchvatu bolesti, mimo záchvat mohou být v normě.
3. Ultrazvuk břicha
   Pomáhá vyloučit žlučové kameny, posoudit šířku žlučovodů, stav jater, slinivky a dalších orgánů v dutině břišní.
4. CT nebo magnetická rezonance (MRCP)
   Umožňuje detailnější pohled na žlučové cesty a pankreatické vývody. MRCP je speciální typ magnetické rezonance zaměřený na žlučové a pankreatické cesty.
5. Endoskopická ultrasonografie (EUS)
   Spojuje endoskopii a ultrazvuk – lékař má přesnější obrázek struktury v okolí papily a Oddiho svěrače.
6. ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie)
   Jedná se o endoskopické vyšetření, při kterém se tenkou hadičkou přes ústa, jícen a žaludek dostane přístroj do dvanáctníku. Do žlučových a pankreatických cest se vstřikuje kontrastní látka a výsledkem jsou detailní snímky těchto cest. Součástí může být i měření tlaku ve svěrači (manometrie) a rovnou také léčebný zákrok.

ERCP a manometrie jsou poměrně náročná vyšetření a nesou určité riziko (např. zánět slinivky po výkonu), proto se provádějí jen tam, kde jsou opravdu potřeba a v centrech se zkušenými odborníky.

Jak lékař rozhodne, zda jde o biliární nebo pankreatický typ?

Rozhodování se opírá o kombinaci:

• typické lokalizace a charakteru bolesti,
• laboratorních výsledků (spíše jaterní hodnoty vs. spíše hodnoty slinivky),
• zobrazovacích vyšetření (rozšířené žlučové cesty vs. změny v oblasti pankreatického vývodu).

Pro pacienta je podstatné, že přesný typ pomáhá lépe zvolit vhodnou léčbu.

Jak se Oddiho syndrom léčí?

Jaké jsou hlavní možnosti léčby Oddiho syndromu?

Léčba je vždy individuální. Záleží na tom, jak těžké jsou příznaky, jaké jsou výsledky vyšetření
a zda již došlo k nějakým komplikacím (například k zánětu slinivky).

Základní přístupy jsou:

• režimová opatření – změna jídelníčku a životního stylu,
• léčba léky,
• endoskopické zákroky nebo jiné intervence,
• práce s bolestí a psychikou u dlouhodobých obtíží.

Jaké léky se mohou použít u Oddiho syndromu?

Konkrétní léčbu vždy určuje lékař, nejlépe gastroenterolog. Obecně se používají některé skupiny léků:

• Léky uvolňující hladkou svalovinu (spasmolytika)
  Pomáhají tlumit křeče svěrače a mohou zmírnit bolest. Nejsou vhodné pro každého a je nutné řídit se pokyny lékaře.
• Léky na bolest
  U akutních záchvatů se používají analgetika. U dlouhodobých bolestí mohou být nasazeny i léky, které působí na vnímání bolesti v nervovém systému. Tyto léky bývají předepisovány velmi individuálně.
• Další podpůrné léky
  Podle situace může lékař zvážit léky ovlivňující tvorbu žluči, trávicí enzymy, případně léky na zklidnění trávicího traktu.

Samoléčba bez konzultace s lékařem není vhodná, zvláště pokud jsou bolesti silné nebo se stav zhoršuje.

Jak může pomoci změna jídelníčku a životního stylu?

U mnoha pacientů hraje velkou roli právě režim. Úpravou stravy a návyků lze často zmírnit frekvenci a sílu záchvatů.

Základní doporučení bývají:

• jíst častěji a menší porce,
• omezit tučná a těžká jídla (smažené, fritované, tučné maso, smetanové omáčky),
• omezit nebo zcela vynechat alkohol,
• dávat si pozor na individuální spouštěče – někomu vadí káva, sycené nápoje, hodně kořeněná jídla,
• nejíst těsně před spaním, dopřát tělu čas na trávení,
• nekouřit,
• pracovat na snížení dlouhodobého stresu (relaxace, dechová cvičení, pohyb, psychologická podpora).

Velmi užitečné může být vést si „deník potíží“. Zapisujte si:

• co jste jedli a pili,
• kdy se objevila bolest,
• jak byla silná, jak dlouho trvala,
• co vám ulevilo nebo naopak nepomohlo.

Díky tomu může lékař lépe vidět souvislosti mezi stravou, návyky a záchvaty bolesti a lépe upravit léčbu.

Co je endoskopická sfinkterotomie a kdy se používá?

U části pacientů, zejména tam, kde jsou jednoznačné důkazy o poruše odtoku (např. rozšířené žlučové cesty, opakované záněty), může gastroenterolog doporučit endoskopickou sfinkterotomii.

Jde o zákrok, který se provádí v rámci vyšetření ERCP:

• přes ústa, jícen a žaludek se zavede endoskop do dvanáctníku,
• lékař dosáhne k oblasti, kde ústí žlučovod a vývod slinivky,
• Oddiho svěrač se nařízne, aby se snížil tlak a usnadnil odtok žluči a pankreatických šťáv.

Tento zákrok může u správně vybraných pacientů výrazně zmírnit nebo odstranit záchvaty bolesti. Není však vhodný pro každého, protože s sebou nese rizika (zejména zánět slinivky po výkonu, krvácení nebo infekci). Proto se o něm rozhoduje velmi pečlivě a provádí se ve specializovaných centrech.

Existují i další možnosti intervenční léčby?

V některých případech se mohou použít další postupy, například dočasná aplikace látky, která svěrač uvolní, nebo jiné speciální endoskopické techniky. Tyto metody jsou většinou dostupné jen na vybraných pracovištích a obvykle jsou součástí specializované péče.

Jakou roli hraje psychika a práce s bolestí?

Dlouhodobá bolest břicha, časté záchvaty, opakované návštěvy pohotovosti, strach z jídla a nejistota z diagnózy mohou velmi zatěžovat psychiku. Mnoho pacientů trpí:

• úzkostí a obavami z dalšího záchvatu,
• poruchami spánku,
• poklesem nálady až depresí.

Proto může být součástí léčby:

• podpora psychologa nebo psychoterapeuta,
• nácvik relaxačních technik a práce s bolestí,
• podpora rodiny a okolí,
• vysvětlení diagnózy a srozumitelný plán léčby – když člověk chápe, co se děje, často se cítí lépe.

Jaký je dlouhodobý výhled u Oddiho syndromu a jaké jsou možné komplikace?

Je Oddiho syndrom životu nebezpečný?

Ve většině případů Oddiho syndrom sám o sobě neohrožuje život tak, jako například těžký akutní zánět slinivky nebo nádorové onemocnění. Může však výrazně zhoršovat kvalitu života:

• bolesti mohou být časté a velmi nepříjemné,
• pacient se bojí jíst a hubne,
• dlouhodobý stres a bolest ovlivňují psychiku.

U některých pacientů se mohou objevit i závažnější komplikace, zejména pokud je porucha odtoku výraznější.

Jaké komplikace mohou nastat u Oddiho syndromu?

Mezi možné komplikace patří například:

• opakované záněty slinivky břišní (pankreatitidy),
• délkou trvání přechod do chronické bolesti – nervový systém je tak „vycvičený“,
  že reaguje přecitlivěle,
• psychické obtíže (úzkosti, deprese, sociální izolace).

Dobrou zprávou je, že při správně nastavené léčbě a spolupráci pacienta s lékaři je často možné dosáhnout velkého zlepšení – méně záchvatů, slabších bolestí a lepší kvality života.

Kdy vyhledat lékaře a kdy jet na pohotovost?

Kdy mám jít s podezřením na Oddiho syndrom k lékaři?

Domluvte si vyšetření u praktického lékaře nebo gastroenterologa, pokud:

• máte opakované bolesti v pravém podžebří nebo nadbřišku,
• bolest trvá desítky minut až hodiny a opakovaně se vrací,
• potíže přetrvávají nebo se objevily po odstranění žlučníku,
• máte k bolesti i další příznaky – nevolnost, nadýmání, hubnutí, zhoršení tolerance jídla.

Je dobré si před návštěvou lékaře připravit přehled potíží – kdy začaly, jak se vyvíjely, co je zhoršuje nebo zlepšuje.

Kdy je stav urgentní a je potřeba pohotovost nebo záchranná služba?

Okamžitě vyhledejte pohotovost nebo volejte záchrannou službu, pokud:

• se objeví náhlá velmi silná bolest břicha, která se rychle horší,
• máte horečku a třesavku,
• objeví se žloutenka (žluté oční bělmo nebo žlutá kůže),
• opakovaně zvracíte a nic neudržíte,
• stolice je černá jako dehet nebo se v ní objevuje krev,
• jste velmi slabí, točí se vám hlava, máte pocit na omdlení.

Takové příznaky mohou znamenat jiný závažný stav v oblasti břicha, který vyžaduje rychlé lékařské řešení, nejen Oddiho syndrom.

Nejčastější otázky laiků ohledně Oddiho syndromu

Je Oddiho syndrom častý?

Ne, Oddiho syndrom patří spíše mezi méně časté diagnózy. Velkou většinu bolestí břicha způsobují jiné, běžnější problémy – žlučové kameny, reflux, vředy, nadýmání, syndrom dráždivého tračníku a další. I proto trvá někdy delší dobu, než lékaři Oddiho syndrom zvažují.

Je Oddiho syndrom jen „psychická“ nemoc?

Ne. U Oddiho syndromu existují reálné změny funkce nebo struktury Oddiho svěrače. To ale nevylučuje, že velkou roli hraje citlivost nervového systému a psychika. Dlouhodobá bolest, stres a strach z dalšího záchvatu mohou vnímání bolesti zesilovat. Neznamená to, že si bolest „vymýšlíte“, ale že tělo a mozek reagují citlivěji.

Může Oddiho syndrom sám zmizet?

U některých lehčích forem se intenzita příznaků časem mírní, zvlášť při dobře nastaveném režimu a léčbě. U výraznějšího postižení svěrače však obvykle bývá potřeba cílenější léčba a někdy i endoskopický zákrok. Je důležité být v kontaktu s gastroenterologem a sledovat vývoj potíží.

Může se Oddiho syndrom splést s jinou nemocí?

Ano. Příznaky se mohou překrývat například s:

• žlučníkovými kolikami,
• zánětem slinivky břišní,
• vředovou chorobou žaludku nebo dvanáctníku,
• funkčními trávicími poruchami (např. syndrom dráždivého tračníku).

Právě proto je důležité systematické vyšetření a trpělivost – jak ze strany lékaře, tak pacienta.

Shrnutí: co si z článku o Oddiho syndromu odnést?

• Oddiho syndrom je porucha funkce malého svalového svěrače, který řídí odtok žluči a trávicích šťáv ze slinivky do tenkého střeva.
• Projevuje se hlavně opakovanými bolestmi v pravém podžebří nebo nadbřišku, často po jídle. Bolest může být velmi silná a dlouhotrvající.
• Často se objevuje nebo přetrvává po odstranění žlučníku, ale není to pravidlem.
• Diagnostika bývá složitá a vyžaduje vyloučení jiných nemocí a někdy i specializovaná vyšetření.
• Léčba zahrnuje režimová opatření, léky a u vybraných pacientů endoskopické zákroky.
• Cílem je zmírnit bolest, zlepšit kvalitu života a zabránit komplikacím, jako jsou například záněty slinivky.

Pokud máte potíže, které se vám podle popisu podobají, nepanikařte, ale ani je neignorujte. Spojte se se svým lékařem, popište mu co nejpřesněji příznaky a ptejte se na další postup. Čím lépe budou vaše potíže popsány, tím snáz se lékař bude rozhodovat o vhodných vyšetřeních a léčbě.

Pokud budete chtít, můžete si na základě článku připravit:

• stručné a srozumitelné shrnutí vašich příznaků, které si vezmete k lékaři,
• seznam otázek, na které je dobré se gastroenterologa zeptat.

Studie a zdroje článku

• Sphincter of Oddi Dysfunction Autoři: Jordan P. Crittenden; Jeffery B. Dattilo.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Břicho - zdraví a nemoci

Přečtěte si také naše další články