Jak vznikají nádory? 5/5 (6)



nador-vznikObecný název pro skupinu nemocí, které vznikají nekontrolovaným dělením nádorových buněk v tělních orgánech a tkáních, označujeme pojmem rakovina.

Zhoubné (maligní) buňky mají invazivní charakter. Získaly schopnost pronikat do vzdálených tkání, kde tvoří metastázy. Proces, při kterém vznikají buňky s takovými vlastnostmi, označujeme nádorové nemoci, které ohrožují život. Nádorovou buňkou může být i taková buňka, která nemusí mít schopnosti invaze a tvorby metastáz, ale je schopná vyvolávat nádory.

Vlastnosti normální a nádorové buňky

Růst buněk a tkání v organismu je přísně regulován proces, který je podřízen potřebám organismu. Obzvláště v embryonálním stádiu dělení buněk daleko převyšuje jejich přirozenou naprogramovanou smrt – apoptózu. V dospělosti proces vzniku a zániku buněk je většinou v rovnováze. Rychlost buněčné obnovy může být velmi rozdílná. Existují buňky, které se dělí nepřetržitě v závislosti na potřebě organismu, např. kožní buňky, které se postupně obnovují.

V organismu jsou i takové buňky, které vzniknou při nitroděložním vývoji a dále se již nesyntetizujíneurony. Ale existují i ​​buňky, které se chovají jako neurony, ale v případě poškození organismu se funkce jejich dělení obnoví – jaterní buňky. Např. v případě poškození jater může nastat jejich regenerace. Růst normálních buněk i za takových okolností je přísně regulován. Pokud se jejich stav doplní na počáteční, nastane zastavení dělení buněk.

Pokud buňka navzdory přísným regulačním mechanismům pokračuje v dělení, může se změnit na nádorovou buňku. Postupným zkracováním telomery (to jsou specializované struktury chromozomů, které chrání integritu DNA a stabilitu chromozomů) se zkracuje i životnost buňky. Je to jakési vnitřní časování.

Nádorové buňky vs. DNA

Při každém buněčném dělení se při replikaci DNA ztrácí malé množství DNA z konců chromozomu. Na koncích chromozomů se nacházejí opakující se nukleotidové sekvence, které tvoří telomery. Tyto sekvence zajišťují proces dělení, aby nedocházelo ke ztrátě genetického materiálu. U normálních buněk se v průběhu stárnutí postupně zkracují telomery a dochází k zániku buňky. Nádorové buňky si na rozdíl od normálních udržují konstantní délku telomerů, stávají se nesmrtelné. A to je problém.

Zárodečné buňky tvoří výjimku, protože se u nich udržuje konstantní délka telomery v důsledku přítomné aktivní telomerázy. Pokud nastane krizový bod, znamená to, že normální buňka přirozeně odumírá a na její místo přijde nová buňka. Při zvýšené aktivitě enzymu telomerázy se stává buňka nesmrtelnou, pokud se tento jistý děj odehraje i v dalších okolních buňkách, stává se z buňky, případně tkáně, nádor.

Metastázy

Významnou schopností maligních nádorů je tvoření metastáz. Metastáza je masa nádorové tkáně oddělena od původního mateřského nádoru z něhož vznikla. Tvorba metastáz je významným faktorem negativně ovlivňujícím prognózu onemocnění pacienta. Zhoubné nádory vylučují enzymy štěpící mezibuněčnou hmotu, která drží buňky pohromadě, kromě toho se vyznačují ztrátou tvorby speciálních povrchových molekul, které zajišťují jejich přilepení k této mezibuněčné hmotě nebo jiným buňkám. Na základě těchto schopností se uvolňují z původního ložiska například po tom, co prorostou do cévní stěny. Následně se krví mohou rozšířit na vzdálená místa, kde se v případě vhodných podmínek usídlí, začnou se dělit a vytvoří metastázu. Jinou cestou šíření je lymfatický systém. Prokázáno je i přímé šíření sliznicí nebo kontaktem dvou sliznic – například přenos karcinomu z horního rtu na dolní.

Zhoubné, nezhoubné nádory a nádorový růst

Jak jsme již výše zmínili, nádory dělíme na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Obě skupiny se vyznačují charekteristickými vlastnostmi pozorovatelnými pouhým okem a hlavně mikroskopicky.

Charakteristické, pouhým okem pozorovatelné znaky benigních nádorů jsou například dobrá omezenost, pomalý růst a menší velikost. Zatímco maligní nádory jsou nepravidelně ohraničené, poměrně rychle rostoucí a často tedy i větší.

Mikroskopický vzhled benigních a maligních nádorů posuzuje patolog na vzorku tkáně pod mikroskopem na základě charakteristických znaků. Zjednodušeně, buňky benigního nádoru se podobají buňkám původní tkáně, pouze jich tam je víc. Nicméně buňky maligního nádoru se jen málo podobají buňkám tkáně z něhož vznikla a nepodobají se ani navzájem tj. mají různou velikost a různý tvar.

Zhoubné nádory se od nezhoubných liší i svým růstem. Zatímco nezhoubné nádory okolní tkáň pouze odtlačí, zhoubné ním invazivní prorůstají a destruují ho.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva