Sponzorováno

Aminokyseliny – jejich funkce a role v těle: kompletní přehled 4.43/5 (7)

  • Aminokyseliny jsou vlastně takové stavební kameny bílkovin. Je jich dvacet, devět z nich si tělo neumí vyrobit a musí přijít z jídla. Bílkovinu, kterou sníte, tělo nejdřív rozebere a pak si z dílů poskládá vlastní — svaly, enzymy, protilátky i hormony.
  • Nesledujte aminokyseliny, sledujte bílkoviny. Stačí 0,8 g na kilogram hmotnosti denně, tedy asi 46 g u žen a 56 g u mužů. Při pestré stravě máte tím pádem pokryté i všechny aminokyseliny.
  • Bílkoviny se nemusí kombinovat v jednom jídle. Tvrzení pochází z roku 1954, jeho autorka ho v roce 1981 sama odvolala a odborné organizace ho opustily. Stačí pestrost v průběhu celého dne.
  • Nejvyšší potřebu nemají sportovci, ale senioři — až 2,0 g na kilogram denně, zatímco silový trénink vyžaduje 1,6 až 1,8 g. Doplňky přitom při vyvážené stravě nikdo nepotřebuje.

Trochu mi přijde, že aminokyseliny mají pověst něčeho složitého, co se řeší v laboratořích a ve fitness centrech. Přitom je to jedna z nejjednodušších věcí v celé výživě – a hlavně něco, co řešíte každý den, aniž byste o tom věděli.

Představte si je jako písmena abecedy. Je jich dvacet. Z nich tělo skládá slova – bílkoviny. A těch si umí poskládat desítky tisíc různých, od svalů přes trávicí enzymy až po protilátky.

Zde se dozvíte, co aminokyseliny v těle dělají, kterých devět si tělo neumí vyrobit, kolik bílkovin denně skutečně potřebujete, jestli mají smysl doplňky – a taky jeden pozoruhodný mýtus, který koluje už sedmdesát let, přestože ho vyvrátil i jeho vlastní autor.

Co jsou aminokyseliny jednoduše řečeno?

Jsou to stavební kameny bílkovin. Když sníte kousek kuřete, vejce nebo misku čočky, tělo tu bílkovinu v trávicím ústrojí rozebere zpátky na jednotlivé aminokyseliny, vstřebá je a z nich si poskládá své vlastní bílkoviny – takové, jaké zrovna potřebuje.

Je to důležitá věta, tak ji zopakuju jinak: bílkovina, kterou sníte, se nikdy nestane vaší bílkovinou přímo. Vždycky projde fází rozebrání a znovusložení. Proto nezáleží na tom, jestli jíte svalovinu zvířete nebo semínko rostliny – tělo to rozebere stejně.

Základ o aminokyselinách

Základ o aminokyselinách

 

Kolik aminokyselin existuje?

Ve stavbě bílkovin všech živých organismů se používá dvacet základních aminokyselin. Pokud byste chtěli být úplně přesní, existuje ještě jednadvacátá (selenocystein) a dvaadvacátá (pyrrolysin), kterou ale využívají jen některé mikroorganismy.

Pro praktické účely platí: dvacet písmen, nekonečně kombinací.

Které aminokyseliny jsou esenciální?

Většinu z té dvacítky si tělo umí vyrobit samo. Devět ale ne – respektive je neumí vyrobit dost rychle na to, aby pokrylo potřebu. Těm se říká esenciální a musí přijít z jídla.

Tady je jejich seznam i s tím, kolik jich podle Světové zdravotnické organizace potřebuje dospělý člověk denně na kilogram tělesné hmotnosti:

Esenciální aminokyselina Denní potřeba (mg na kg hmotnosti)
Leucin 39
Lysin 30
Valin 26
Fenylalanin (společně s tyrosinem) 25
Isoleucin 20
Threonin 15
Methionin (společně s cysteinem) 14,5
Histidin 10
Tryptofan 4

 

Děti od tří let potřebují zhruba o 10 až 20 % víc než dospělí, kojenci v prvním roce života až o 150 % víc.

Pojďme si to převést do něčeho srozumitelnějšího. To bude o něco lepší. Když všechny hodnoty sečtete, vyjde zhruba 184 mg esenciálních aminokyselin na kilogram denně:

  • Člověk s hmotností 60 kg potřebuje asi 11 g esenciálních aminokyselin denně.
  • Při 70 kg je to asi 13 g.
  • Při 80 kg asi 15 g.

To je méně, než se obvykle čeká. A je v tom schovaná praktická informace: esenciální aminokyseliny tvoří zhruba čtvrtinu celkového doporučeného příjmu bílkovin. Zbytek si tělo poskládá samo.

Co znamená „podmíněně esenciální“?

Šest dalších aminokyselin se označuje jako podmíněně esenciální: arginin, cystein, glycin, glutamin, prolin a tyrosin.

Normálně si je tělo vyrobí bez problému. Za zvláštních okolností – například u nedonošených dětí nebo při těžkém onemocnění a velkém zatížení organismu – ale může být jejich tvorba nedostatečná a je potřeba je dodat.

Pro zdravého dospělého člověka to znamená, že je řešit nemusí. Pro pacienta na nemocničním lůžku to může být jinak – a právě proto se s nimi pracuje v klinické výživě.

Jakou roli aminokyseliny v těle plní?

Když se řekne bílkoviny, většina lidí si představí svaly. Ty jsou ale jen jednou položkou na dlouhém seznamu. Z aminokyselin tělo staví mimo jiné:

  • Svalovou a vazivovou tkáň – včetně kolagenu v kůži, šlachách a kloubech
  • Enzymy – bez nich by neproběhla prakticky žádná reakce v těle, včetně trávení
  • Protilátky – základ obranyschopnosti
  • Některé hormony – například inzulin
  • Přenašeče – hemoglobin, který roznáší kyslík, je také bílkovina
  • Výchozí látky pro další sloučeniny – z tryptofanu například vzniká serotonin

Proto se nedostatek bílkovin neprojevuje jen úbytkem svalů, ale třeba i horším hojením, vyšší nemocností a únavou.

Sponzorováno

Musíte řešit jednotlivé aminokyseliny?

Fakt ne. Aminokyseliny nejíte – jíte bílkoviny. Tělo si je rozebere a poskládá podle potřeby. Pokud máte dost bílkovin z pestré stravy, máte automaticky dost všech aminokyselin.

Jinak řečeno: místo abyste sledovali devět čísel, stačí sledovat jedno.

Kolik bílkovin denně potřebujete?

Výchozí doporučení pro dospělého zní 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Z toho vycházejí obvykle uváděné hodnoty 46 gramů denně pro ženy a 56 gramů pro muže ve věku 19 až 70 let.

Potřeba ale není pro každého stejná:

Kdo Doporučený příjem Příklad při 70 kg
Dospělý bez zvláštní zátěže 0,8 g/kg 56 g denně
Vytrvalostní sport 1,2 až 1,4 g/kg 84 až 98 g denně
Silový trénink 1,6 až 1,8 g/kg 112 až 126 g denně
Starší lidé až 2,0 g/kg až 140 g denně

 

Stojí za pozornost, že nejvyšší doporučení v téhle tabulce nepatří sportovcům, ale seniorům. S věkem totiž tělo hůř využívá bílkoviny k udržení svalové hmoty, a ta je přitom klíčová pro soběstačnost a prevenci pádů. Je to jeden z nejčastěji přehlížených bodů ve výživě starších lidí.

Je pravda, že se bílkoviny musí kombinovat?

Tohle je nejrozšířenější výživový mýtus posledních sedmdesáti let a má opravdu zajímavý příběh.

V roce 1954 přišla autorka Adelle Davis s tvrzením, že nekompletní bílkoviny, které nezkombinujete do jedné hodiny, tělo nedokáže využít. Myšlenku rozšířila kniha Diet for a Small Planet z roku 1971 a v sedmdesátých letech se z ní stala dogma: každé jídlo musí tvořit kompletní bílkovinu, jinak je to k ničemu.

Jenže:

  • Autorka knihy z roku 1971 svůj názor v roce 1981 sama odvolala se slovy, že je to mnohem jednodušší, než si myslela.
  • V roce 1994 odborná práce uzavřela, že doplňování bílkovin v rámci jednoho jídla je zcela zbytečné.
  • Americká dietetická asociace své dřívější stanovisko přehodnotila už v roce 1988 a v roce 2009 výslovně uvedla, že doplňkové bílkoviny není nutné konzumovat v rámci jednoho jídla.
  • Americká kardiologická asociace uvádí, že potraviny není potřeba vědomě kombinovat v rámci jednoho jídla.

Co z toho plyne prakticky: pokud máte dostatečný energetický příjem a pestrou stravu, nedostatek bílkovin je nepravděpodobný. Nemusíte u každého oběda hlídat, jestli je bílkovina kompletní. Stačí, aby byl pestrý celý den.

Jedna věc ale zůstává užitečná. Obiloviny mívají málo lysinu, luštěniny zase málo methioninu. Právě proto spolu tak dobře fungují – a proč tradiční kuchyně po celém světě kombinují rýži s fazolemi, chléb s hummusem nebo kaši s čočkou. Nedělejte to ale proto, že musíte v tu hodinu. Dělejte to proto, že je to chutné a vyvážené.

Kolik bílkovin potřebujeme denně?

Kolik bílkovin potřebujeme denně?

 

Hrozí u nás nedostatek bílkovin?

U zdravého člověka s běžným jídelníčkem prakticky ne. Závažný nedostatek bílkovin a energie je sice celosvětově poměrně častý, ale v průmyslově vyspělých zemích se s ním setkáte především ve třech situacích: v nemocnici, při vážném onemocnění a u seniorů.

U starších lidí se na něm podepisuje kombinace faktorů: menší chuť k jídlu, potíže se žvýkáním, jednotvárnější strava a zároveň vyšší potřeba bílkovin. Pokud se staráte o staršího člena rodiny, je to věc, kterou má smysl sledovat.

Mají smysl doplňky s aminokyselinami?

Pro většinu lidí ne. Platí jednoduché pravidlo: kdo jí vyváženě, doplňky bílkovin nepotřebuje.

Proteinový prášek ani kapsle s jednotlivými aminokyselinami nemají žádnou magickou vlastnost navíc – jsou to jen bílkoviny v praktickém balení. Jejich výhoda je čistě logistická: když potřebujete 120 gramů bílkovin denně a nestíháte vařit, je odměřená dávka pohodlná.

Kdy tedy mohou dávat smysl:

  • při výrazně zvýšené potřebě, kterou se nedaří pokrýt běžným jídlem,
  • u lidí s malou chutí k jídlu, zejména seniorů,
  • při zdravotních stavech, kdy to doporučí lékař nebo nutriční terapeut.

Naopak nemá smysl kupovat jednotlivé aminokyseliny „na kůži“, „na spánek“ nebo „na náladu“, pokud jíte normálně. Platíte za to, co už máte.

Může být bílkovin naopak moc?

Tady je potřeba oddělit dvě věci, které se pletou.

U zdravých lidí není přesvědčivý důkaz, že by vysoký příjem bílkovin způsoboval chronické onemocnění ledvin. Horní tolerovatelná hranice příjmu nebyla stanovena, protože na to nebylo dost podkladů.

Něco jiného platí u lidí, kteří už onemocnění ledvin mají. Tam panuje shoda, že by příjem bílkovin měli snížit. To je ale lékařské doporučení pro konkrétního pacienta, ne obecné varování pro zdravou populaci.

Shrnutí: co si zapamatovat?

Aminokyselin je dvacet, devět z nich musí přijít z jídla a šest dalších může být potřeba doplnit za zvláštních okolností. Tělo z nich staví nejen svaly, ale i enzymy, protilátky, hormony a přenašeče.

Praktický závěr je ale mnohem jednodušší, než ten výčet vypadá: nesledujte aminokyseliny, sledujte bílkoviny. Pokud máte 0,8 gramu na kilogram hmotnosti denně z pestré stravy, máte pokryté všechno ostatní automaticky.

Sponzorováno

A dva body, které stojí za zapamatování zvlášť: bílkoviny se nemusí kombinovat v rámci jednoho jídla – to je mýtus, který odvolal i jeho vlastní autor. A nejvyšší potřebu bílkovin nemají kulturisté, ale senioři.

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva