Sponzorováno

Sebevražedné myšlenky – jak s nimi bojovat? 4.35/5 (17)

  • Sebevražedné myšlenky jsou myšlenky nebo představy zaměřené na smrt nebo sebevraždu.
  • Sebevražedné myšlenky neznamenají hned, že se někdo chystá zabít se, ale mohou být varovným signálem.
  • Sebevražedné myšlenky jsou velmi vážné a často jsou známkou hlubokého psychického utrpení.
  • Není to slabost ani rozmar – obvykle jde o důsledek dlouhodobého stresu, deprese, úzkosti, traumat nebo pocitu bezvýchodnosti.

Hlavně se nebojte obrátit na odbornou pomoc

Hlavně se nebojte obrátit na odbornou pomoc

Co je sebevražedné myšlení?

Sebevražedné myšlenky nastávají, když přemýšlíte o smrti a sebevraždě, uvažujete o nich nebo jste jimi zaujati. Tyto myšlenky se mohou objevovat a mizet – mohou být extrémně rušivé. Můžete se myšlenkami na sebevraždu zabývat až do bodu, kdy vymýšlíte plán, jak si vzít život. A to je samozřejmě velmi nebezpečné.

Je těžké jednoduše definovat, jak sebevražedné myšlenky vypadají, protože důvody vzniku se u každého člověka liší. Můžete například usínat s myšlenkou, že se ráno neprobudíte. Nebo můžete vidět rychle jedoucí vozidlo a přemýšlet o tom, že před něj skočíte. Tyto myšlenky se mohou lišit u jednotlivců v závažnosti a intenzitě.

I když mít myšlenku na sebevraždu není totéž jako fyzický pokus o sebevraždu, může to stále ovlivnit vaše duševní zdraví a vést k závažnějšímu sebevražednému chování nebo sebepoškozování. Pokud o sebevraždě uvažujete nebo máte sebevražedné myšlenky, je extrémně důležité si o tom s někým promluvit. To může pomoci zabránit zhoršení stavu. Na linku pomoci se sebevraždami a krizovými situacemi můžete zavolat nebo poslat SMS zprávu. Abyste mohli na linku pomoci zavolat, nemusíte být v „krizi“. Na lince jsou odborníci dispozici, rádi si s vámi pohovoří 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Kam se obrátit v krizi

  • Linka důvěry: 116 123 (nonstop, anonymně, zdarma)
  • Linka bezpečí (pro děti a mladé): 116 111
  • Psychiatrické ambulance: v každém větším městě, i bez doporučení
  • Krizová centra: často fungují 24/7 a bez objednání

Sebevražedné myšlenky jsou bohužel celkem běžné. Jedna studie uvádí, že asi 4,3 % dospělé populace měla sebevražedné myšlenky. Mezi dětmi (před 18 narozeninami) dokonce až 18 % někdy uvažovalo o pokusu o sebevraždu. Tato data jsou z USA, v Evropě mohou být podobná.

Proč sebevražedné myšlenky vznikají?

Existuje mnoho možných příčin sebevražedných myšlenek. Někdy neexistuje jediná identifikovatelná příčina nebo může k sebevražedným myšlenkám přispívat několik faktorů.

  • Deprese: Pocity prázdnoty, smutku, beznaděje a bezmoci jsou velmi časté.
  • Úzkostné poruchy: Intenzivní vnitřní napětí a strach mohou vyvolávat touhu „vypnout“ nebo utéct.
  • Traumatické zážitky: Zneužívání, šikana, domácí násilí nebo ztráta blízkého člověka.
  • Izolace a samota: Pocit, že na člověku nikomu nezáleží, že je na všechno sám.
  • Nemoci: Chronická bolest, vážné diagnózy nebo duševní poruchy.
  • Životní krize: Rozchod, ztráta zaměstnání, finanční potíže, vyhoření.
  • Nízké sebevědomí: Pocity viny, studu nebo selhání.

Jaký je rozdíl mezi pasivními a aktivními sebevražednými myšlenkami?

Existují dvě formy sebevražedných myšlenek. U každého člověka, který je zažívá, se mohou projevovat a projevovat odlišně.

  1. Pasivní sebevražedné myšlenky: Sebevražedné myšlenky se objevují bez touhy vytvořit si plán, jak si ublížit.
  2. Aktivní sebevražedné myšlenky: Sebevražedné myšlenky vás motivují k vytvoření akčního plánu sebepoškozování. Pokud máte plán, můžete se cítit uvolněně nebo uzavřeně. Mohou se objevit varovné signály sebevraždy, jako je rozdávání cenných věcí a psaní vzkazu. Toto už obvykle vyžaduje neodkladnou péči.

Jak se diagnostikují sebevražedné myšlenky?

Lékař nebo psychoterapeut diagnostikuje sebevražedné myšlenky poté, co pacientovi položí řadu otázek, aby se dozvěděl více o jeho myšlenkách na sebevraždu.

Ačkoli existuje několik typů posouzení sebevražedných myšlenek a různých dotazníků, neexistuje specifický test na sebevražedné myšlenky, který by předpověděl, zda si ublížíte. Cílem diagnózy je pomoci lékaři dozvědět se více o tom, co se děje, včetně příčiny sebevražedných myšlenek, aby vám mohl pomoci s jejich léčbou.

Sponzorováno

Jak s těmito myšlenkami bojovat?

1. Mluvte o tom – i když je to těžké

Prvním a nejdůležitějším krokem je otevřenost. Řekněte o svých pocitech někomu, komu věříte – rodině, přátelům, psychologovi. Mlčení bolest prohlubuje. Sdílení naopak může přinést úlevu a otevřít dveře k řešení.

2. Vyhledejte odbornou pomoc

Psycholog nebo psychiatr není pro „blázny“. Je to průvodce, který vám pomůže pochopit, co se děje, a najít cestu ven. Někdy jsou na místě i léky – například při těžké depresi, kde se mozek doslova vyčerpá.

3. Zaměřte se na maličkosti

Když je vše těžké, soustřeďte se na drobnosti: vstát, najíst se, vyjít ven na vzduch. Každý malý krok je vítězství.

4. Vyhýbejte se alkoholu a drogám

Tyto látky sice mohou působit jako únik, ale ve skutečnosti stav zhoršují a oslabují schopnost zvládat stres a bolest.

5. Naučte se pracovat s myšlenkami

Sebevražedné myšlenky jsou jen myšlenky – nejsou příkazy, nejsou skutečností. Existují terapeutické techniky, které učí, jak je pozorovat, přijmout, ale neposlouchat je.

6. Věřte, že krize je přechodná

I když to tak necítíte, krize může pominout. Často už za pár dní nebo týdnů můžete cítit jinou perspektivu. Existují tisíce příběhů lidí, kteří přežili pokus o sebevraždu a dnes žijí naplněný život.

Jak se léčí sebevražedné myšlenky?

Léčba sebevražedných myšlenek se liší v závislosti na závažnosti a pravděpodobné příčině. Jedním z hlavních cílů léčby je pacientova bezpečnost. Lékař může jako léčbu sebevražedných myšlenek doporučit jednu nebo kombinaci následujících možností:

  • Bezpečnostní plán, který znamená naučit se zvládací dovednosti (či osoby), na které se můžete obrátit, pokud se sebevražedné myšlenky objeví.
  • Kognitivně behaviorální terapie nebo jiné podobné terapie k posílení zvládacích dovedností.
  • Léky.
  • Lůžkové nebo ambulantní programy pro zlepšení duševního zdraví v nemocnici nebo na klinice.

Léky při sebevražedných myšlenkách

Sebevražedné myšlenky bývají závažným příznakem psychického onemocnění, nejčastěji deprese, úzkostné poruchy nebo bipolární poruchy. V některých případech je potřeba nasadit vhodnou farmakologickou léčbu pod dohledem psychiatra. Níže uvádíme nejčastější skupiny léků.

1. Antidepresiva

Nasazují se při depresi, úzkostech, PTSD a podobných poruchách. Účinkují zpravidla až po 2–4 týdnech.

  • SSRI (např. sertralin, escitalopram, fluoxetin, paroxetin)
  • SNRI (např. venlafaxin, duloxetin)
  • NaSSA (např. mirtazapin) – vhodný i při nechutenství a nespavosti
  • TCA (např. amitriptylin) – dnes méně častá kvůli riziku předávkování

2. Anxiolytika a sedativa

Používají se krátkodobě při úzkosti, nespavosti či akutním stresu. Rychle účinkují, ale hrozí návyk.

  • diazepam (Valium)
  • alprazolam (Xanax)
  • lorazepam (Lexaurin)
  • oxazepam, clonazepam

3. Antipsychotika

Podávají se při psychotických příznacích, bludech, silné úzkosti nebo neklidu. Někdy i jako doplněk k antidepresivům.

  • olanzapin (Zyprexa)
  • quetiapin (Seroquel)
  • risperidon
  • aripiprazol (Abilify)

4. Stabilizátory nálady (thymoprofylaktika)

U bipolární poruchy a opakujících se depresí pomáhají stabilizovat výkyvy nálad a snižovat riziko sebevraždy.

  • lithium – má prokázaný antisuicidální účinek
  • valproát
  • lamotrigin
  • karbamazepin

Upozornění: Léky by měl vždy předepsat odborný lékař – psychiatr. Nikdy je neužívejte bez konzultace. U některých antidepresiv může na začátku dojít ke zhoršení příznaků, včetně rizika sebevraždy – proto je důležité být pod dohledem.

Co dělat při akutním nebezpečí?

  • Volejte 116 123 – Linka důvěry (zdarma, nonstop)
  • Navštivte nejbližší psychiatrické oddělení nebo krizové centrum
  • Při přímém ohrožení života volejte 155 nebo 112

Nikdy není ostuda požádat o pomoc. Léčba může trvat, ale i z velmi těžkých stavů se dá zotavit. Důležité je udělat první krok a nebýt na to sám.

Lze sebevražedným myšlenkám předcházet?

Sponzorováno

Nemůžete zabránit svému mozku v myšlení. Neexistuje tedy způsob, jak sebevražedným myšlenkám úplně předcházet. Existují však způsoby, jak tyto myšlenky zmírnit a předejít sebevraždě. Užitečné je vzdělávání a poznávání varovných signálů. Pokud se u vás sebevražedné myšlenky objeví, můžete se zapojit do léčby a snížit riziko život ohrožujících následků.

Studie a zdroje článku

  • Suicidal Ideation Autoři: Bonnie Harmer; Sarah Lee; Abid Rizvi; Abdolreza Saadabadi
  • Zdroj obrázku: VitalikRadko / depositphotos.com

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva