Sponzorováno

Dyspraxie – vývojová koordinační porucha – příznaky, příčiny a léčba 4.56/5 (9)

  • Dyspraxie (také nazývaná vývojová dyspraxie nebo jako vývojová koordinační porucha) je neurovývojová porucha, která ovlivňuje schopnost plánovat a provádět pohyby.
  • Nejde o poruchu inteligence, ale o potíže s koordinací a organizací pohybů, které mohou ovlivnit každodenní činnosti.
  • Hlavní příznaky dyspraxie jsou nekoordinované nebo nemotorné pohyby a potíže s jemnou motorikou (psaní, zapínání knoflíků, používání příboru).
  • Dyspraxie je způsobena poruchou vývoje mozku, zejména oblastí zodpovědnou za plánování a koordinaci pohybu. Nejedná se o následky úrazu nebo nemoci, ale o vrozenou poruchu.

Dyspraxie, známá také jako vývojová koordinační porucha, je neurovývojový stav, který začíná v dětství a ztěžuje provádění motorických dovedností. Způsobuje také problémy s koordinací. I když neexistuje žádný lék, ergoterapie může dětem s dyspraxií výrazně pomoci naučit se způsoby, jak tyto problémy překonat.

Co je dyspraxie?

Dyspraxie, známá také jako vývojová koordinační porucha, je chronický stav, který začíná v dětství a způsobuje potíže s motorickými (pohybovými) dovednostmi a koordinací.

Dyspraxie může způsobit širokou škálu problémů s pohybem a koordinací. Některé z nich mohou být patrné již v raném věku, zatímco jiné se klidně mohou projevit až s přibývajícím věkem dítěte. Dyspraxie může ovlivnit koordinační schopnosti dítěte, což může ztížit třeba jízdu na kole nebo sportování. Může také ovlivnit jemnou motoriku, jako je psaní nebo zapínání knoflíků.

Dyspraxie u dospělých

Pokud se nepoužívá v kontextu dětské vývojové koordinační poruchy, má termín „dyspraxie“ širší význam.

Lékaři mohou také používat termín dyspraxie k popisu pohybových obtíží, které se objevují později v životě v důsledku poškození mozku, například v důsledku mrtvice nebo poranění mozku. Lékaři mohou toto označovat jako získanou dyspraxii. Ale moc často se toto označení nepoužívá.

Jaký je rozdíl mezi dyspraxií a apraxií?

Lékaři někdy používají termíny „apraxie“ a „dyspraxie“ zaměnitelně. Apraxie je však často závažnější než dyspraxie. Apraxie znamená, že zcela ztratíte schopnost něco udělat, i když rozumíte příkazu a máte ochotu pohyb provést. Dyspraxie znamená, že částečně ztratíte schopnost něco udělat s přesností.

Apraxie má také několik různých podtypů, včetně dětské apraxie řeči, končetinovo-kinetické apraxie (neschopnost provádět přesné pohyby prstem, paží nebo nohou) a konstrukční apraxie (neschopnost kreslit nebo kopírovat jednoduché diagramy nebo konstruovat jednoduché obrázky).

Příznaky dyspraxie

Dyspraxie (vývojová koordinační porucha) může způsobit širokou škálu problémů s koordinací a motorickými dovednostmi. I když většina lidí s dyspraxií vykazuje příznaky onemocnění již v době, kdy začnou chodit do školy, někteří lidé mají mírné formy onemocnění, které je obtížnější odhalit.

Projevy se mohou lišit v závislosti na věku a závažnosti, ale mezi nejčastější příznaky patří:

  • Nešikovnost, časté zakopávání nebo narážení do předmětů
  • Problémy s jemnou motorikou (psaní, manipulace s drobnými předměty)
  • Těžkosti s hrubou motorikou (běh, skoky, jízda na kole)
  • Problémy s učením se novým pohybům (např. v tělocviku)
  • Neobratnost při oblékání, používání příboru či zavazování tkaniček
  • Možné potíže s řečí – opožděný vývoj nebo špatná výslovnost
  • Rychlé unavení při fyzické aktivitě
  • Obtíže s organizací času a každodenních činností

Jak častá je dyspraxie? Dyspraxie (vývojová koordinační porucha) je relativně častá. Postihuje přibližně 6 % dětí školního věku.

Příznaky dyspraxie u kojenců a batolat

Zpoždění v dosahování očekávaných vývojových milníků může být časným příznakem dyspraxie u kojenců a batolat. Například vašemu dítěti může trvat déle, než se očekává, než se převrátí, posadí, plazí nebo bude chodit.

Můžete si také všimnout, že vaše dítě:

  • Má nějaké potíže s hraním si s hračkami, které vyžadují dobrou koordinaci, jako je například skládání kostek.
  • Má určité potíže s učením se jíst lžičkou a vidličkou.

Příznaky dyspraxie u starších dětí

Mezi příznaky dyspraxie u starších dětí patří:

Sponzorováno

  • Potíže s chůzí do schodů a dolů.
  • Potíže s rovnováhou – mohou narážet do předmětů, často padat nebo se zdát neohrabaní.
  • Potíže se sporty a aktivitami, jako je jízda na kole, skákání a chytání, házení nebo kopání do míče. Kvůli nedostatečné koordinaci se mohou vyhýbat účasti na takovýchto aktivitách.
  • Potíže s psaním, kreslením/vybarvováním a používáním nůžek ve srovnání s ostatními dětmi jejich věku.
  • Potíže s oblékáním, zapínáním knoflíků, čištěním zubů a zavazováním tkaniček.
  • Neklid – mohou často houpat nebo pohybovat rukama a nohama.

Vaše dítě může být při pokusu o provedení těchto úkolů frustrované.

POZOR: Děti s dyspraxií mají také větší pravděpodobnost vzniku nadváhy nebo obezity, protože se mohou zdráhat cvičit kvůli obtížím a frustraci s koordinací.

Příčiny – co vlastně způsobuje dyspraxii?

Provádění koordinovaných pohybů a motorických dovedností je složitý proces, který zahrnuje mnoho různých nervů a částí mozku. Jakýkoli problém v tomto procesu by mohl potenciálně vést k obtížím s pohybem a koordinací (dyspraxii).

Vědci si nejsou jisti přesnou příčinou dyspraxie. Předčasný porod (před 37. týdnem těhotenství) a nízká porodní hmotnost však vystavují děti vyššímu riziku dyspraxie.

Dyspraxie je obecně vrozená a souvisí s poruchou vývoje mozku, konkrétně oblastí zodpovědnou za plánování pohybu a koordinaci. Nejde o důsledek úrazu nebo vnějších vlivů. V mnoha případech se vyskytuje v rodinách, což naznačuje genetický vliv.

Diagnostika

Diagnózu dyspraxie obvykle stanoví:

  • dětští neurologové
  • klinický psycholog
  • ergoterapeut nebo fyzioterapeut

Diagnostika zahrnuje hodnocení motorických dovedností, pozorování dítěte, dotazníky pro rodiče a učitele a často i psychologické testy. Důležité je vyloučit jiné poruchy nebo zdravotní stavy (např. svalové nemoci, poruchy zraku apod.).

Léčba a podpora

Na dyspraxii (vývojovou poruchu koordinace) neexistuje lék, ale různé typy terapií, jako je ergoterapie a fyzioterapie, mohou pomoci dětem i dospělým s dyspraxií zlepšit jejich motorické dovednosti a koordinaci.

Mezi účinné formy terapie patří:

  • Ergoterapie – trénink praktických dovedností pro každodenní život
  • Fyzioterapie – zlepšení koordinace, rovnováhy a posílení svalů
  • Logopedie – v případě potíží s řečí
  • Speciální pedagogická péče – pomoc s učením a školními dovednostmi
  • Podpora v rodině a škole – porozumění, trpělivost, individuální přístup

Jedním z hlavních typů terapií, které poskytovatelé péče používají k pomoci dětem s dyspraxií, je intervence zaměřená na úkoly. To znamená hlavně práci s vaším dítětem na identifikaci konkrétních úkolů, které způsobují obtíže, a hledání způsobů, jak je překonat.

Vzhledem k tomu, že dyspraxie postihuje každého jinak, vaše dítě bude mít největší prospěch z individuálního léčebného plánu, který zvládne jeho fyzické obtíže a zlepší jeho sebevědomí. Například ergoterapeut může vašemu dítěti pomoci zlepšit obtíže s konkrétními úkoly tím, že rozdělí pohyby na menší kroky. Poté vaše dítě naučí tyto jednotlivé pohyby používat a pravidelně je procvičovat.

Dítěti může také prospět úprava určitých úkolů, aby se snáze plnily. Například přidání speciálních úchopů k perům a tužkám může usnadnit jejich držení.

Dyspraxie v každodenním životě

Lidé s dyspraxií často čelí nedorozuměním, protože jejich potíže nejsou „viditelné“. Mnozí se potýkají s nízkým sebevědomím, stresem nebo úzkostí kvůli neúspěchům ve škole či při sportu. Je důležité je podporovat, oceňovat jejich snahu a pomoci jim rozvíjet silné stránky.

Shrnutí

  • Dyspraxie je vývojová porucha koordinace pohybů
  • Neovlivňuje inteligenci, ale může ovlivnit školní výkon a sebevědomí
  • Včasná diagnostika a vhodná podpora výrazně zlepšují kvalitu života
  • Nejdůležitější je trpělivost, pochopení a cílený trénink

Sponzorováno

Jednou z nejdůležitějších věcí, které můžete pro své dítě udělat, je být jeho zastáncem. To znamená pochopení jeho problémů a sdělení dítěti, že ho budete podporovat za všech okolností – doma, ve škole i v průběhu jeho růstu.

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Dara Slánská (více o nás)

 

Dara má na starosti ženská témata v našem magazínu. Má rozhled, životní zkušenosti, ráda bloguje. Mezi její oblíbená témata patří zdravý životný styl, cvičení, ženská krása a obecně problémy, které trápí něžnější část populace. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva