Neurogeneze 4.75/5 (4)



Neurogeneze je proces, kterým se v mozku vytvářejí nové neurony. Neurogeneze je zásadní, když se vyvíjí embryo – tento proces ale také pokračuje v určitých oblastech mozku i po narození a po celou dobu našeho života.

Zralý mozek má mnoho specializovaných oblastí funkcí a neurony, které se liší strukturou a spojením. Například hipokampus je oblast mozku, která hraje důležitou roli v paměti a prostorové orientaci. Tato oblast má alespoň 27 různých typů neuronů.

Neskutečná rozmanitost neuronů v mozku je výsledkem regulované neurogeneze během embryonálního vývoje. Během procesu se nervové kmenové buňky vyvíjí – to znamená, že se stávají některými z mnoha specializovaných buněčných typů – v určitém čase a v určitých oblastech mozku.

Neuroplasticita se tedy týká adaptivních schopností nervového systému měnit se po celý život. Mozek může vytvořit nové nebo posílit stávající spojení mezi nervovými buňkami (neurony) a skupinami nervových buněk. Tento proces zvyšování komunikace se nazývá synaptická plasticita. Mozek může také přinejmenším v některých oblastech produkovat progenitorové buňky, které vedou k neurogenezi – procesu vzniku nových neuronů.

Až do relativně nedávné doby vědci věřili, že v dospělosti neurogeneze nenastává. Předpokládalo se, že vznik neuronů byl omezen na časové období během embryonálního vývoje a našich velmi raných dětských let (tj. vývojová neurogeneze) a že po tomto období rychlého růstu nebyl nervový systém schopen regenerace. Tato víra vyplývá ze skutečnosti, že na rozdíl od většiny buněk v našem těle zralé neurony nepodléhají dělení buněk. Dělení buněk je proces, kterým se jedna buňka (mateřská buňka) dělí na dvě nebo více nových buněk (dceřinné buňky).

Tato dogma bylo zpochybněno již před několika desetiletími, kdy byla poprvé zaznamenána neurogenní reakce v dospělém lidském mozku (zdroj: Eriksson PS, et al. Nat Med. 1998; 4(11):1313-1317. doi:10.1038/3305.). Od té doby rostoucí počet výzkumů naznačuje, že se nové neurony tvoří po celý život v specifických neurogenních oblastech mozku, a to nikoliv z rozdělení zralých buněk, ale z diferenciace nervových kmenových buněk.

Studie Fernanda Nottebohma během osmdesátých let zjistila, že dospělí zpěvní ptáci tvoří nové neurony, když se připravují na to, aby se naučili písně – pomohly tak posunout paradigma neurovědy o schopnostech dospělého mozku pro neurogenezi.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články