Tularémie u dětí – příznaky, příčiny a léčba 4.33/5 (9)

Úvod: Co je tularémie a proč je významná u dětí

Tularémie, známá také jako „zaječí nemoc“, je infekční onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Jedná se o zoonózu – tedy nemoc přenášenou ze zvířat na člověka. Tularémie se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule, včetně České republiky, kde patří mezi hlášené nákazy. Nejvíce případů se objevuje na podzim, ale riziko existuje celoročně.

U dětí je průběh onemocnění často dramatičtější než u dospělých, což je dáno nejen vývojem jejich imunitního systému, ale i vyšší pravděpodobností kontaktu s potenciálními zdroji nákazy – při hrách v přírodě, kontaktu s hlodavci nebo uhynulými zvířaty. Rychlá diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro prevenci komplikací.

 

Příčiny: Jak se tularémie přenáší

Tularémii způsobuje vysoce infekční gramnegativní bakterie Francisella tularensis, která se vyskytuje v několika podtypech (nejzávažnější je typ A v Severní Americe, v Evropě převažuje typ B). Bakterie přežívá v prostředí i několik týdnů, zejména ve vlhké půdě, vodě nebo zvířecích tkáních.

Hlavní cesty přenosu:

• Kousnutí klíštětem nebo komárem – nejčastější způsob nákazy u dětí při pobytu v přírodě.
• Kontakt s nakaženým zvířetem – zejména s hlodavci, zajíci nebo jejich těly.
• Požití kontaminované vody nebo potravin – např. voda z přírodních zdrojů, syrové maso.
• Vdechnutí prachu – z kontaminované půdy, sena nebo srsti při manipulaci se zvířaty nebo jejich prostředím.
• Vstup přes poraněnou kůži nebo sliznice.

Přenos z člověka na člověka nebyl dosud prokázán.

Příznaky: Jak tularémie probíhá u dětí

Inkubační doba tularémie se pohybuje mezi 1 až 14 dny, nejčastěji 3–5 dní. Průběh onemocnění se liší podle místa vstupu infekce. Existuje několik klinických forem tularémie – každá má specifické projevy.

1. Ulceroglandulární forma (nejčastější u dětí)

• Malý vřed (ulcus) v místě vstupu infekce – obvykle po kousnutí klíštětem nebo poranění při manipulaci se zvířetem.
• Zduření a bolestivost regionálních lymfatických uzlin (nejčastěji v podpaží, tříslech nebo na krku).
• Horečka, únava, bolesti hlavy, zimnice.
• Možná tvorba hnisavých abscesů v uzlinách, které mohou vyžadovat chirurgické ošetření.

2. Glandulární forma

• Zvětšení uzlin bez patrného kožního vředu.
• Častější u dětí s drobnými, přehlédnutými poraněními.
• Podobná průběhem ulceroglandulární formě.

3. Okuloglandulární forma

• Zánět spojivky s otokem a zarudnutím oka po kontaminaci (např. při potřísnění sekretu do oka).
• Zduření preaurikulárních (předušních) uzlin.
• Bolest oka, slzení, citlivost na světlo.

4. Orofaryngeální forma

• Bolest v krku, otok mandlí, zduřené krční uzliny.
• Obtíže při polykání, zvýšená teplota.
• Obvykle po požití kontaminované vody nebo potravy.
• Může imitovat angínu nebo mononukleózu.

5. Plicní forma

• Kašel, bolest na hrudi, dušnost.
• Horečka, zimnice, celková slabost.
• Vzniká vdechnutím infikovaného aerosolu.
• Vážná forma, často vyžaduje hospitalizaci.

6. Tyfoidní (septikemická) forma

• Vzácná, generalizovaná forma bez jasného ložiska.
• Vysoké horečky, apatie, šokový stav.
• Vysoce riziková zejména u nejmenších dětí nebo oslabených pacientů.

Diagnostika tularémie

Diagnostika začíná podezřením lékaře na základě anamnézy a klinického obrazu. Následně se provádí:

• Sérologické vyšetření – nejčastější metoda, detekuje protilátky proti F. tularensis (výsledek obvykle do několika dnů).
• PCR test – moderní a rychlá metoda pro detekci DNA bakterie, např. ze vzorku krve, punktátu nebo vředu.
• Kultivace bakterií – technicky náročná, provádí se jen ve specializovaných laboratořích.
• Krevní obraz a CRP – pomáhají zhodnotit zánětlivou aktivitu a celkový stav dítěte.

Léčba tularémie

Tularémie se léčí antibiotiky, přičemž při včasném zahájení léčby je prognóza velmi dobrá. Antibiotika volíme podle věku dítěte, tíže onemocnění a klinické formy.

• Streptomycin – volba číslo jedna, zejména u těžších forem.
• Gentamicin – podobně účinný, častěji dostupný v nemocnicích.
• Doxycyklin – vhodný pro starší děti (od 8 let).
• Ciprofloxacin – alternativa u méně závažných forem nebo při alergii.

Délka léčby obvykle trvá 10–14 dní. V případě komplikací, výrazného zduření uzlin, vysoké horečky nebo dehydratace je nutná hospitalizace. U některých forem je nutné chirurgické ošetření (např. drenáž abscesu).

Informace pro rodiče

Tularémie je sice vzácná, ale závažná nemoc, kterou není radno podceňovat. Důležitá je prevence a včasné rozpoznání příznaků.

Na co si dát pozor:

• Horečka u dítěte po kousnutí klíštětem nebo pobytu v přírodě.
• Zduření uzlin bez jasné příčiny.
• Neobvyklý vřed na kůži nebo zánět spojivky po kontaktu se zvířetem.

Kdy navštívit lékaře:

• Při jakémkoliv podezření na tularémii – hlavně pokud se příznaky objeví po pobytu v přírodě nebo kontaktu s mrtvým zvířetem.

Jak onemocnění předcházet:

• Oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi při pobytu v přírodě.
• Používání repelentů proti klíšťatům a komárům.
• Vyhýbat se kontaktu s uhynulými zvířaty a nepovolit dětem se jich dotýkat.
• Nejíst syrové maso ze zvěře, nepít neupravenou vodu z přírodních zdrojů.
• Učit děti základům hygieny a bezpečnosti v přírodě.

Závěr

Tularémie je sice vzácné, ale velmi vážné onemocnění, které může u dětí probíhat různými způsoby podle formy infekce. Díky moderní diagnostice a účinné antibiotické léčbě je prognóza ve většině případů výborná – pokud je nemoc včas rozpoznána. Klíčem je informovanost rodičů, rychlé vyhledání lékaře při podezřelých příznacích a důsledná prevence v rizikovém prostředí.

TIP: Tularémie – příznaky, příčina a léčba

VIDEO: Na Žďársku přibývá zajíců nakažených tularémií

Studie a zdroje článku

• Pediatric Tularemia—A Case Series From a Single Center in Switzerland Autoři: Nina Schöbi, Philipp K A Agyeman
• Zdroj obrázku: Artemida-psy / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění, Zvířata a zdraví i problémy

Přečtěte si také naše další články