Plantarni fascitida - neustálý problém při chůzi« Zpět na seznam otázek

Dobrý den, psal jsem Vám dotaz do poradny uz pred více jak 4 lety a problém stale trvá a to jsem absolvoval uz i ozařování a razovou vlnu. Jen me tak napadlo, jestli ono to neni všechno tím, ze pri chůzi dopadam moc na paty, protože uz mi to říkali 2 lidi poslední dobou? Jinak ja uz fakt nevim, co s tim. Včera jsem v praci zkoušel chodit uvedomele a přemýšlel o každém kroku, jestli dávám první na zem špičku a stejně me to dostalo a domů jsem se sotva doplazil... 20.2. mam konečně navštívit specialistu - podiatra, tak snad me nauci správně chodit nebo ja nevim, co bude se mnou dělat. Dekuji za pozornost a omlouvám se, jestli obtezuji. Jsem zoufalý... S pozdravem Zdeněk

Zeptal se na 9 ledna, 2026 13:44
1

Dobrý den, Zdeňku,
děkuji Vám za zprávu – a hlavně: neobtěžujete. Z toho, co popisujete, je úplně jasné, že Vás to trápí dlouhodobě a že už jste udělal maximum. To, že jste zoufalý, je v takové situaci naprosto pochopitelné.

Níže Vám odpovím tak, abyste měl jasnější představu, co může být příčinou a co teď dává největší smysl.

1) Může to být opravdu tím, že „chodíte na paty“?
Ano – může, ale je důležité doplnit jednu věc: většina lidí při chůzi dopadá na patu. To samo o sobě není „špatně“ a není to automaticky příčina bolesti.

Co ale problém způsobit může:
– příliš tvrdý dopad (tzv. „heel strike“ s výrazným nárazem)
– přetížení paty/plantární fascie / Achillovky
– zkrácené lýtko a Achillova šlacha, které tlačí na plantární fascii
– kolaps klenby při došlapu (pronace), kdy pata padá dovnitř
– zkrácený krok, tvrdá obuv nebo špatné vložky

a hlavně: špatná práce kyčlí a hýždí, která se často „přenese“ až do chodidla

Takže ano – Váš postřeh může být docela relevantní. Ale nejde jen o to, „dopadat na špičku“. Spíš jde o celý řetězec pohybu od kyčle přes koleno až po chodidlo.

2) Proč nepomohlo „chodit vědomě přes špičku“?
Tohle je velmi časté. Když se člověk snaží dopadat na špičku, většinou:

– začne chodit nepřirozeně,
– přetíží lýtka a Achillovku,
– zkrátí krok,

a výsledkem je buď stejná bolest, nebo dokonce horší.

Správná chůze není o tom, že budete došlapovat na špičku. Správná chůze je o tom, že dopad je kontrolovaný, tichý, krok není příliš dlouhý a tělo „nepadá“ na patu jako na kladivo.

3) To, že problém trvá 4 roky, naznačuje něco důležitého
Když bolest trvá tak dlouho a nepomůže ani rázová vlna ani ozařování (to se někdy dává například u úporné patní ostruhy), často to znamená:

A) Není to jen „lokální problém paty“
ale souvisí to s:
– biomechanikou došlapu,
– zkrácením svalů,
– přetížením,
– nebo s nervovým drážděním.

B) Je třeba znovu ověřit diagnózu
protože někdy se za „bolest paty“ schovává něco jiného:
– útlak nervu (např. tarsální tunel),
– chronický zánět plantární fascie,
– stresová mikrofraktura patní kosti,
– nebo třeba problém s Achillovkou.

Neříkám to proto, abych Vás strašil, ale protože po tak dlouhé době má smysl prověřit, jestli se léčí správná věc.

4) Podiatr je výborný krok – a reálně Vám může hodně pomoct
To, že máte 20. 2. podiatra, je upřímně jedna z nejlepších zpráv z celé zprávy.

Podiatr by měl udělat:
– analýzu chůze a došlapu (ideálně video / běžecký pás),
– zhodnocení postavení paty, klenby, osy kolen a kyčlí,
– test rozsahu kotníku (zkrácené lýtko je obrovský faktor),
– posouzení obuvi a případně vložek,
– návrh cílených úprav chůze a rehabilitačních cviků.

Pokud je problém opravdu z došlapu, podiatr to často pozná velmi rychle.

5) Co můžete zkusit už teď, abyste si ulevil (bez rizika)
Neznám přesně Vaši diagnózu, ale pokud jde o přetížení paty/plantární fascie (což je velmi časté), často pomáhá:

1) Zkrátit krok a zpomalit tempo
Nejčastější chyba u bolestí paty je dlouhý krok a tvrdý dopad.
Zkuste kratší kroky, lehce vyšší frekvenci kroků, a snažit se o „tišší došlap“.

2) Vyhnout se dlouhému stání na místě
Pro patu bývá horší stát než jít. Pokud to jde: při práci měnit pozici, přenášet váhu, případně použít měkkou podložku.

3) Protahování lýtka (ale jemně a pravidelně)
Zkrácené lýtko je jeden z největších spouštěčů. Stačí 2–3× denně na 30–60 vteřin (bez bolesti „na krev“).

4) Uvolnění chodidla míčkem
Jemně přejet chodidlo přes míček (tenisák/lakros) 1–2 minuty.
Ne agresivně, spíš jako masáž.

5) Obuv
Zkontrolujte:
– není úplně „vyšlapaná“?,
– má rozumné tlumení?,
a netlačí patu do špatného postavení?

6) Co je dobré říct podiatrovi (abyste z návštěvy vytěžil maximum)
Doporučuji přijít s jasnými informacemi:
– kde přesně bolí (pata – střed? vnitřní strana? pod prsty?)
– kdy bolí nejvíc (ráno první kroky? po práci? po stání?)
– jaké jste měl léčby (rázová vlna, ozařování, vložky, fyzio…)
– co bolest zhoršuje a co krátce pomáhá
– a ideálně přijít i s obuví, kterou nejčastěji nosíte

Pokud máte výsledky (RTG, sono, MRI), vemte je s sebou.

Odeslal Daniel Borník + Mudr. Radim Poslepek
Odpověděl 9 ledna, 2026 13:53