Negativní myšlenky vám mohou změnit mozek. A nejen to. Zvyšují i riziko demence 4.33/5 (9)

Kolikrát denně se přistihnete, jak se v hlavě zacyklíte? Obavy z budoucnosti, rozpitvávání starých chyb, věčné „co kdyby“… Možná to považujete jen za zvyk nebo osobnostní rys. Jenže věda přináší varování: opakované negativní myšlení – tedy neustálé přehrávání obav a negativních scénářů v hlavě – může zásadně ovlivnit váš mozek. A co hůř, může zvýšit riziko vzniku demence.

Co přesně nám negativní myšlenky dělají?

Britští vědci z University College London sledovali téměř tři stovky lidí nad 55 let po dobu dvou let. Nezajímalo je jen, zda někdy zažili úzkost nebo depresi, ale hlavně to, jak často u nich dochází k tzv. „repetitivnímu negativnímu myšlení“ – tedy k chronickému přemítání a ruminaci, což je proces neustálého a nutkavého přemítání o negativních myšlenkách, emocích a minulých událostech. A výsledky byly alarmující.

Účastníci, kteří častěji propadali negativním myšlenkám, vykazovali rychlejší zhoršení kognitivních funkcí, jako je paměť či schopnost soustředění. U části z nich se navíc pomocí skenů mozku zjistilo vyšší množství amyloidových plaků a tau proteinů – dvou hlavních biologických markerů Alzheimerovy choroby.

Jinými slovy: pokud se člověk opakovaně utápí v negativních myšlenkách, může to přímo ovlivnit fyzickou strukturu jeho mozku. A to je zásadní poznatek.

Myšlenky nejsou jen „v hlavě“

Možná se ptáte: jak může něco tak nehmotného, jako myšlenka, způsobit hmotnou změnu v mozku? Odpověď je překvapivě jednoduchá – chronický stres.

Negativní myšlení aktivuje stresovou osu v těle. To znamená, že i když nejste pod skutečnou hrozbou, tělo reaguje, jako by bylo. Zvyšuje se hladina kortizolu, zrychluje se srdeční tep, cévy se stahují. Když se to děje příležitostně, nevadí. Ale pokud denně zpracováváte nekonečné proudy obav, mozek je dlouhodobě přetěžován. A to ho – doslova – opotřebovává.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Vědci už dříve upozorňovali, že lidé s úzkostnými sklony nebo depresí jsou k demenci náchylnější. Ale nová data ukazují, že ani nemusíte trpět klinickou poruchou – stačí mít silný sklon k negativnímu přemýšlení. To z něj činí samostatný rizikový faktor.
Pozoruhodné je, že osobnostní rysy také hrají roli. Lidé, kteří jsou svědomití, otevření novým věcem a mají pozitivní postoj ke stárnutí, mívají nižší riziko demence. Oproti tomu ti, kteří jsou uzavření, neurotičtí nebo pohlceni negativními stereotypy o stáří, jsou ohroženější.

Můžeme s tím něco dělat?

Dobrá zpráva zní: ano, můžeme. Vědci dnes mluví o tzv. mentální hygieně stejně vážně jako o správné výživě nebo pohybu. Pokud chceme ochránit mozek, nestačí jen luštit křížovky – je třeba pracovat i se způsobem, jakým přemýšlíme.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů je mindfulness, tedy vědomá přítomnost. Pomáhá přerušit kolotoč negativních myšlenek a ukotvit se v přítomném okamžiku. Pravidelná meditace zase snižuje hladinu stresu a zlepšuje schopnost zvládat emočně náročné situace. Efektivní je i kognitivně-behaviorální terapie, která učí, jak rozpoznat a měnit škodlivé myšlenkové vzorce.

Zásadní roli hraje i životní styl – dostatek spánku, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, fyzická aktivita a silné sociální vazby. Mozek je totiž orgán jako každý jiný – a potřebuje péči, výživu a odpočinek.

Jak myslet pozitivně: praktické tipy, které opravdu fungují

Pozitivní myšlení není o naivním úsměvu za každou cenu. Jde o schopnost vědomě obracet pozornost od katastrofických scénářů k tomu, co nám dává smysl, co se daří a co máme pod kontrolou. A co je nejlepší – dá se to naučit. Tady je několik ověřených způsobů, jak začít:

• Zachyťte svůj vnitřní hlas -Věnujte pár dní pozorování svých myšlenek. Co si říkáte, když uděláte chybu? Jak reagujete, když se něco nedaří? Pokud ve vás zní věty typu „tohle nezvládnu“ nebo „všechno je špatně“, je čas změnit scénář. Začněte tím, že si tyto myšlenky sepíšete a vědomě přepíšete do konstruktivnější podoby: „Zvládnu to postupně.“, „Je to těžké, ale ne nemožné.“
• Dívejte se na věci jako příležitost k růstu – Neúspěch není konec světa. Je to informace. Když se vám něco nepovede, zkuste se zeptat: Co mi to mělo ukázat? Co si z toho můžu odnést? Tento způsob přemýšlení výrazně zvyšuje odolnost vůči stresu a posiluje vnitřní motivaci.
• Začněte psát deník vděčnosti – Každý večer si napište 3 věci, za které jste ten den vděční. Nemusí to být nic velkého – i obyčejná chvíle ticha, dobrá káva nebo úsměv cizího člověka se počítá. Dlouhodobé studie ukazují, že tento jednoduchý návyk výrazně zlepšuje náladu a posiluje pozitivní naladění mozku.
• Obklopujte se lidmi, kteří vás podporují – Negativita je nakažlivá. Ale totéž platí i pro optimismus. Trávit čas s lidmi, kteří umějí hledat řešení místo problémů, kteří se umějí zasmát a povzbudit vás, je tou nejlepší „psychickou výživou“.
• Omezte příval negativních zpráv – Není třeba žít v bublině – ale ani trávit hodiny denně sledováním tragédií z celého světa. Udělejte si informační dietu. Zkuste si nastavit časové okno, kdy sledujete zprávy, a vybírejte si zdroje, které jsou věcné, ne senzacechtivé.
• Rozvíjejte „všímavost“ – Mindfulness neznamená meditovat hodiny denně. Stačí pár minut – zastavit se, nadechnout a uvědomit si, co právě teď slyšíte, vidíte, cítíte. Když se naučíte být víc v přítomném okamžiku, nebudete tolik ulpívat na starých starostech nebo se bát toho, co teprve přijde.
• Dělejte věci, které vás těší – každý den – I v náročném období si dopřejte chvíli pro sebe. Hudba, procházka, malování, dobrá knížka… Čas věnovaný radosti fakt není luxus – je to základ psychické hygieny. Mozek potřebuje pozitivní zážitky, aby si uchoval rovnováhu.

Sečteno a podtrženo

Negativní myšlenky nejsou jen původcem špatné nálady… Mohou být tichým, nenápadným nepřítelem, který pomalu oslabuje náš mozek. Změna začíná v hlavě – doslova. Pokud si začneme všímat svých myšlenek a naučíme se je vědomě řídit, může to být jedna z nejlepších investic do naší duševní budoucnosti.

• TIP: Jak se zbavit negativních myšlenek?
• Jak si vyčistit hlavu od negativních myšlenek?

Studie a zdroje článku

• Zdroj obrázku: IgorVetushko / depositphotos.com
• Repetitive negative thinking is associated with subjective cognitive decline in older adults: a cross-sectional study Autoři: Marco Schlosser, Harriet Demnitz-King

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdravotní zajímavosti

Přečtěte si také naše další články