Komplex tuberózní sklerózy (TSC, Bournevillova choroba) – příčiny, příznaky, léčba a současná špičková medicína 4.71/5 (7)



Komplex tuberózní sklerózy (TSC) - příčiny, příznaky, léčba a současná špičková medicínaTuberózní skleróza (TSC) je geneticky podmíněná systémová choroba, projevující se na kůži, ale i v mozku, ledvinách, srdci a plicích. Ve všech těchto orgánech se v průběhu života nemocného s TSC mohou objevovat nezhoubné nádory a jiné odchylky od správného utváření.

Co je to komplex tuberózní sklerózy (TSC)

Tuberózní skleróza, také známá jako komplex tuberózní sklerózy, je vzácný genetický stav, který způsobuje, že se v různých částech těla vyvíjejí hlavně nerakovinové (benigní) nádory. Nádory nejčastěji postihují mozek, kůži, ledviny, srdce, oči a plíce.

Tuberózní skleróza je přítomna od narození, i když nemusí okamžitě mít zjevné problémy.

Jaké problémy může způsobit tuberózní skleróza?

Nádory způsobené tuberózní sklerózou mohou mít za následek řadu souvisejících zdravotních problémů, včetně:

  • epilepsie – stav, který způsobuje záchvaty
  • poruchy učení
  • problémy s chováním – jako je hyperaktivita nebo porucha autistického spektra
  • kožní abnormality – například skvrny světle zbarvené kůže nebo červené skvrny podobné akné na obličeji
  • ledviny nefungují správně
  • dýchací potíže
  • hromadění tekutiny v mozku (hydrocefalus)

Tyto problémy se mohou pohybovat od mírných až po těžké a je možné mít jen několik z těchto problémů, nebo jich může mít pacient i více. Členové stejné rodiny mohou být postiženi velmi rozdílně tuberózní sklerózou.

Co způsobuje tuberózní sklerózu?

Tuberózní skleróza je způsobena změnami (mutacemi) buď v genu TSC1 nebo TSC2. Tyto geny se podílejí na regulaci buněčného růstu a mutace vedou k nekontrolovanému růstu a četným nádorům v celém těle.

Zhruba ve 3 ze 4 případů se genetická porucha vyskytuje bez zjevného důvodu – bez jiných postižených členů rodiny. Ve zbývajícím 1 ze 4 případů je mutace předána dítěti od rodiče.

Stačí pouze jeden z rodičů, který má “vadný” gen, aby ho mohl předat dál, a rodič, který má jeden z vadných genů, má šanci předat ho každému dítěti, které má. Rodič nesoucí vadný gen bude mít také tuberózní sklerózu, i když někdy může být tak mírná, že si tuto nemoc ani neuvědomuje.

Jak je léčena tuberózní skleróza

Neexistuje žádný lék na tuberózní sklerózu, ale existuje řada způsobů léčby problémů způsobených tímto stavem.

Například:

  • epilepsii lze kontrolovat medikací nebo v některých případech i chirurgickým zákrokem
  • další podpora ve vzdělávání může pomoci dětem s poruchami učení
  • chování a psychiatrické problémy – jako je autismus, úzkost nebo deprese – lze léčit pomocí behaviorálních intervencí a medikací
    mozkové nádory mohou být chirurgicky odstraněny nebo zmenšeny medikací
  • kožní vyrážka může být léčena laserovou terapií nebo léčbou aplikovanou na kůži
  • léky mohou kontrolovat symptomy způsobené sníženou funkcí ledvin a mohou pomoci zmírnit nádory ledvin
  • plicní problémy mohou být léčeny různými léky

Zajímavost: Jeden výzkum zjistil, že inhibitory mTOR, které přerušují chemické reakce potřebné pro růst nádorů, mohou být v budoucnu užitečnou léčbou.

Lidé s tuberózní sklerózou musí také podstupovat pravidelné testy, aby lékaři mohli sledovat funkce orgánů, které mohou být postiženy daným stavem.

Tuberózní skleróza (TSC) a otázky na lékaře

Položili jsme otázky MUDr. Karlu Zitterbartovi, Ph.D.

Pane doktore, co za nemoc se skrývá pod záhadnou zkratkou TSC a jak se nemoc projevuje?

Tuberózní skleróza (TSC) je geneticky podmíněná systémová choroba. Její projevy můžeme vidět na kůži, zásadní jsou však změny, ke kterým dochází u nemocných především v mozku, ledvinách, srdci a plicích. Ve všech těchto orgánech se v průběhu života nemocného s TSC mohou objevovat nezhoubné nádory a jiné odchylky od jejich správného utváření. Postižení mozku bohužel vést k velmi výraznému ovlivnění kvality života: setkáváme se s epileptickými záchvaty, snížením intelektuálních schopností a poruchami autistického spektra. Chci však hned na tomto místě zdůraznit, že řada jedinců s TSC žije nezávislým, aktivním životem, spokojeni ve svých rodinách a profesi, výjimkou není dosažení vysokoškolského vzdělání. Výskyt a tíže projevů TSC jsou totiž u jednotlivých pacientů velmi různorodé a mohou se lišit v průběhu života.

Jak je TSC diagnostikována, v jakém věku?

To může být velmi různé, tak jak různé mohou být projevy tohoto systémového onemocnění. Obecně lze říci, že nemoc je klinicky odhalena lékařem tehdy, když rozpozná dvě z několika tzv. “velkých kritérií” nemoci. Což zní složitě, ale přiblížím to následujícím příkladem. Jedním z projevů TSC je rhabdomyom srdce, nezhoubný nádor, odchylka, kterou vídáme u malých dětí nebo může být někdy patrná dokonce ještě před narozením, při ultrazvukovém vyšetření plodu v těhotenství. Pátrání po dalších projevech nemoci (v mozku a oku, na kůži, v ledvinách) nás pak může u dítěte s rhabdomyomem srdce vést k diagnóze TSC velmi časně. Epileptické záchvaty u kojenců a batolat nebo rozvoj typického kožního postižení v první dekádě života mohou být dalšími “prvně zpozorovanými” projevy TSC. Přesto se však můžeme setkat i s případy, že je TSC rozpoznána až během dospívání či dospělosti (ledvinné a plicní postižení). Důležitou roli dnes vedle klinické diagnostiky hraje navazující diagnostika genetická.

Jak je tato nemoc častá? A zmínil jste geny, co o nich u TSC víme?

TSC je dána poruchou jednoho ze dvou genů označovaných TSC2 a TSC1. U dvou třetin nemocných vzniká tato odchylka nově, v zárodečné buňce či během velmi časného vývoje embrya. Má li rodič TSC, je přenosná s 50% rizikem na potomky. Důležité je zdůraznit, že dle dnešních odhadů se narodí dítě s TSC při jednom z přibližně 6 000 porodů. Celosvětově je postiženo asi 1 milion lidí, hrubé odhady hovoří o tom, že v České republice žije s TSC přibližně 1 000, možná 1 500 jedinců. Epidemiologická data ze světa ukazují, že nemoc je stále spíše poddiagnostikována. TSC je chorobou “mnoha tváří”. Někteří nemocní mohou být vedeni pod jinými diagnózami, u některých mohou být projevy TSC zcela diskrétní a nemusely doposud vést k diagnóze.

Což nutně vede k otázce, jak pacientům s TSC umí dnešní medicína pomoci?

Dostáváme se k meritu věci. Širší povědomí o TSC v lékařské komunitě musí vést k časné diagnostice a příslušné intervenci. To vidím jako klíčové. Klinická diagnostická kritéria a možnosti genetického testování nám dávají jednoznačný nástroj k rozpoznání nemoci a následnému multioborovému sledování. Tým lékařů a dalších odborníků, kteří se vzhledem k systémovému charakteru TSC o pacienty starají, je opravdu široký a zahrnuje genetika, neurologa, dermatologa, kardiologa, nefrologa, urologa, onkologa, oftalmologa, plicního lékře, psychiatra, psychologa aj.). Cílem programů sledování je časný léčebný zásah snižující zátěž jak z neurovývojového postižení, tak z tvorby nezhoubných nádorů mozku, ledvin a plic. Dle zkušeností ze světa se ukazuje, že možné jsou dva přístupy k multioborové péči, oba efektivní, každý se svými klady i zápory. Na jedné straně je to tvorba specializovaných TSC klinik, tedy koncentrace odborníků pod jednou střechou, v rámci jedné instituce. Druhou možností je “networking”, vytvoření sítě fundovaných odborníků, kteří nutně nemusí být v jednom městě, vzhledem k hustotě osídlení a dojezdnostem v našich končinách dokonce ani ne v jednom kraji, ale jsou zapáleni pro věc a mají ojedinělou expertízu v péči o pacienty s TSC.

Můžete jmenovat některé takovéto specializované programy v péči o pacienty s TSC v České republice?

Není bohužel možno vyjmenovat všechna pracoviště a kolegy, kteří se s velkým osobním nasazením o jedince s TSC v rámci svých odborností starají. Dovolím si však přeci jen některé programy vyzdvihnout, přičemž všem nejmenovaným se hluboce omlouvám. Ve FN Motol má neurologická péče o pacienty s neurokutánními syndromy dlouhou tradici a vysokou erudici. Důkazem je mj. zapojení Kliniky dětské neurologie FN Motol do mezinárodního projektu EPISTOP (www.epistop.eu). Jedním z cílů tohoto projektu je hledat postupy, které sníží mnohdy nepříznivý vývoj epileptického onemocnění. Rozvíjena je zde též epileptochirurgie jako možný postup u pacientů s farmakorezistentní epilepsií. V péči o dospělé pacienty s ledvinným postižením nabízí Klinika nefrologie IKEM v indikovaných případech možnost farmakologické léčby pomocí inhibitoru mTOR everolimu. Péči o ledvinné postižení v IKEM doplňuje i možnost vysoce erudovaného chirurgického či intervenčně radiologického řešení. Za svoji domovskou instituci, LF MU a FN Brno vyzdvihnu program péče o dětské i dospělé pacienty se vzácnými kožními chorobami (genodermatózami), kromě klinických zkušeností je rodinám s těmito chorobami nabízeno genetické poradenství a genetická prevence. A za svoje pracoviště, Kliniku dětské onkologie LF MU a FN Brno vyzdvihnu, že pod vedením profesora Štěrby se svými kolegy rozvíjíme komplexní program cílené a personalizované léčby solidních nádorů, kam péče o pacienty s nádory při TSC vhodně zapadá.

Důležitou roli mají pacientské organizace, existují i v případě TSC?

Ano, jejich role je nezastupitelná, pacientské organizace pomáhají pacientům a jejich rodinám vše zvládnout, nabízí pomocnou ruku a poradenství. Na internetovém odkazu www.tuberozni-skleroza.cz/ se dozvíte více.

Autor: MUDr. Karel Zitterbart, Ph.D.
Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva