Obsah článku
Asijské kuchyně se většinou řadí k těm zdravějším. Hodně zeleniny a málo tuku přinášejí přirozeně lepší zdraví a vyšší průměrný věk. Evropanům však může zejména populární čínská kuchyně způsobit zdravotní problémy.
Čínská kuchyně je u nás poměrně oblíbeným druhem rychlého stravování se. Citlivějším jedincům konzumace čínské stravy však někdy neprospívá. Kung pao, sladkokyselé omáčky a podobné pochoutky často způsobují bolesti břicha či hlavy, pocení, tuhnutí svalstva nebo návaly horka. Tyto příznaky se označují jako Syndrom čínské kuchyně.
Je glutaman nebezpečný?
Příčinou zmíněných problémů je glutaman sodný. Tento krystalický bezbarvý prášek se přidává do jídla pro zvýraznění jeho chuti. Podobně jako sůl obsahuje sodík, ale v menším množství. Mohlo by se tedy zdát, že jde o ideální náhradu aromatizaci pro lidi s vysokým krevním tlakem.
Přirozeně se glutaman v potravinách nachází například v mořských řasách Laminaria japonica, které se v Asii používali při vaření jako koření, v houbách, některých sýrech a zralých rajčatech. Je tam však v poměrně malém množství, které lidé nedokážou vnímat jinak než hutnou chuť dané potraviny.
Asiaté a vyznavači jejich kuchyně tvrdí, že smyslový požitek, který glutaman vyvolává, tvoří pátou základní chuť vedle slanosti, sladkosti, kyselosti a hořkosti – označují to „umami“, což v japonštině znamená pochoutka. Číňané ho velebí také a říkají mu Wei-su. Právě s čínskou kuchyní se dostal i do Evropy.
Výzkumy nic nepotvrdily
Výzkumy, které iniciovala Světová zdravotnická organizace, nic škodlivého na glutamátu nenašli. Ze zkušeností mnoha lidí však uměle vyráběný glutaman způsobuje v těle problémy, protože se těžko odbourává.
Sponzorováno
Ne každý člověk si uvědomí souvislost s nevolností po obědě s tím, že v čínském bistru zkonzumoval velkou porci nabízeného jídla. Mnoho lidí dokonce nemá s glutaman žádné problémy. Ti citliví pocítí syndrom v průběhu 30 až 60 minut po požití jídla. Zmíněné příznaky mohou trvat i tři hodiny.
Problém může mít původ v tradiční stravě. Evropané nejsou od dětství naučeni přijímat ve stravě glutaman, jak je to obvyklé v Asii. Glutaman u nás není povolen v potravinách pro děti do věku tří let. Odborníci se obávají, že by mohl způsobit alergickou reakci. Je důležité znát hranice při konzumaci jídel obsahujících tuto látku. Maximální doporučená dávka jsou 3 gramy na jednu porci jídla. Denně by to mělo být maximálně 7 gramů glutamanu. Kromě malých dětí by se mu zcela měly vyhýbat i těhotné a kojící ženy. Vše je o tom, klik glutamanu do sebe dostanete, pokud je to v rozumné míře, většinou nic nehrozí, pokud je ho více, může se to projevit pocením či průjmem a bolestí hlavy.
Týká se i sójové omáčky
Mnoho lidí si mylně ztotožňuje sójovou omáčku s glutamát sodný. Toto dochucovadlo sice glutaman obsahuje, ale je důležité sledovat kvalitu výrobků, které se používají při vaření. Kvalitnější omáčky obsahují glutaman přírodní, a ty levnější jsou plné chemického glutamanu. Podobně je to i s vegetou a bujóny.
Glutaman obsahuje i sojová omáčka, ale nebezpečná je jen ta levná. Pokud pociťujete po konzumaci jídel, které obsahují vyšší množství glutamátu zdravotní problémy, snažte se omezit jejich příjem na co nejmenší míru. Glutaman však také obsahuje řadu instantních potravin, dávejte tedy pozor na informace na obalech. Glutaman však může způsobit i jiné problémy. Dokáže, podobně jako cigarety, otupit chuťové pohárky člověka. Důsledkem je pak neschopnost pochutnat si na přirozených chutích běžného jídla, i bez zbytečného koření a dochucovadel. A to zkracují život o příjemné zkušenosti.
VIDEO: Zkuste si připravit sushi – bez glutamanu
Sponzorováno
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Jídlo a zdraví
Přečtěte si také naše další články