Obsah článku
Senioři se často zmiňují o tom, že čelí netrpělivosti a neochotě mladších. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by se právě tomuto faktu mělo přidávat na vážnosti vzhledem k tomu, že podmínky pro život důchodců nemusí být s postupujícím časem růžové, zejména v ruchu měst. Právě města by se měla podle WHO usilovat o aktivizování politiků, kteří by seniory neobrali o možnost participace na společenském dění a umožnit jim prožít plnohodnotnou stáří z pohledu zdraví, ale i vzdělávání.
Svět, ČR nevyjímaje, stárne
„Starý člověk by neměl mít pocit, že pouze čeká na smrt, pokud to mám říct takto tvrdě, ale měl by mít radost ze života a aby aktivně stárnul. Proces optimalizace jeho životních podmínek, nejen zdravotních a sociálních, ale i vzdělávání a možnosti participace na společenském životě, to je to, co bude třeba aktivním seniorům postupně dávat k dispozici“ řekla Darina Sedláková, ředitelka Kanceláře WHO. Podle Sedlákové by se právě to mělo stát předmětem rozvojových plánů měst.
Problémy seniorů
Na základě ankety, kterou si v Praze udělala Kancelář Světové zdravotnická organizace ve spolupráci s nadací Socia, vyplynulo, že senioři nejsou přizváni k řešení věcí, které se jich týkají, že jejich sociální participace je nadále na velmi nízké úrovni. Podle nich nejsou dostatečně zabezpečena zařízení pro chronicky nemocné seniory a stěžovali se i na bezpečnost vnějšího prostředí.
„Ze všech dotázaných až 70 procent vnímalo negativně zastávky MHD – jejich bezpečnost a možnost úkrytu před deštěm, obdobný počet vnímal negativně i chování pracovníků sociálních zařízení. Podle seniorů tu byla častá nezdvořilost, neochota“ řekl Vladimír Matěj, ředitel nadace Socia. Z pohledu respektu ke starým lidem a podání pomocné ruky 77 procent oslovených Pražanů odpovědělo, že se cítí, že společnost nedostatečně ohodnocuje přínos, který znamenala jejich práce v minulosti.
Téměř 80 procent z dotázaných odpovědělo i na to, že v ČR neplatí, že i když starý člověk zůstane sám, společnost ho vtáhne do aktivit. „Pokud člověk zůstane sám, tak o něj zkrátka přestane být zájem“ tvrdí Matej.
Tři čtvrtiny respondentů uvedli, že jsou na ně příliš rychlá a nesrozumitelná média. Senioři by uvítali výraznější titulky, větší písmo, pomalejší komunikaci. „Vzhledem k času, který mají například moderátoři v televizi, tak starší lidé nejsou schopni vnímat slovo a význam slov, které říkají“ dodal.
Sponzorováno
Ředitel nadace dále poukázal na fakt, jak společnost vnímá seniory, k čemuž ve velké míře pomáhají i média. „Média často zobrazují staré lidi jako lidi, kteří jsou již jen nemocní, jsou důvěřiví a naivní, jejich tělesná schránka se nedá sloučit s krásou. Z našeho pohledu je to nepřípustné a je nedůstojné, aby společnost takto vnímala staré lidí“ konstatoval.
Pohled seniorky
Podle lékařky v důchodu Boženy Číčelové je velký nedostatek v informovanosti seniorů a nepomáhá tomu ani často negativní přístup těch, kteří jim dané informace mají podat. „Ať už je to na úřadech, obchodech nebo jiných veřejných místech důchodci se potýkají s netrpělivostí, neochotou až arogancí, což má za následek rezignaci něco pro sebe vyřídit“ řekla.
Podle seniorky je velkým problémem i případné vyšetření v nemocnici, kde starý člověk na invalidním vozíku může mít značné problémy dostat se i jen na WC. „Dalším problémem může být i přeprava sanitkou, na kterou někdy čekáte hodiny, takže nemusíte stihnout vyšetření u odborného lékaře“ konstatovala. Jak dodala, společnost by si měla uvědomit cit pro moudrost a smysl stáří.
Mladší už nebudeme
Jedním z hlavních trendů, který je nezvratný a určitě nastane, je populační stárnutí Čechů. „To znamená, že i podíl starších a starých lidí se bude zvyšovat. Počet osob ve věku 100 let a více se bude také zvyšovat“ konstatoval pro Aktuálně.cz Boris Vaňo, vedoucí Výzkumu demografického centra. Statistici připomínají, že věková struktura nemá vliv pouze na populační vývoj, ale i na zdravotnický, školní a důchodový systém a také na sílu a složení pracovní síly. Předpokládají, že značné ekonomické zatížení obyvatelstva v důsledku dynamického zvýšení počtu důchodců, by mělo začít už v roce 2020. Česko mělo v roce 2008 počet občanů nad 60 let ve výši 21,1 procenta ze všech obyvatel, čímž dosáhlo 19. místo v světové tabulce počtu seniorů v populaci.
Na prvním místě je tradičně krajina dlouhověkosti – Japonsko (27,9 procenta populace), následuje Itálie (26,4 procenta populace), Německo (25,3 procenta populace), Maďaři obsadili 7. místo (21,3 procenta populace), Češi 19. místo (21,1 procenta populace).
Sponzorováno
Odhaduje se, že v roce 2050 budou na světě žít 2 miliardy seniorů nad 60 let, v současnosti je jich přibližně 650 milionů.
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Stárnutí
Přečtěte si také naše další články