Odběr (biopsie) a vyšetření kostní dřeně – kdy je potřeba a co je dobré vědět? 4.68/5 (25)

Kostní dřeň vyplňuje lidské kosti. Rozlišujeme červenou kostní dřeň, v níž probíhá krvetvorba a je hlavně v krátkých a plochých kostech (například v obratlích). Ostatní kosti jsou vyplněny žlutou kostní dření, která je složena hlavně tukovými buňkami. Mnoho lidí odběrem kostní dřeně daruje život pacientovi, který ji nutně potřebuje.

Pokud má pacient nějaké onemocnění kostní dřeně, změní se tím i zastoupení jednotlivých buněk v krevním obraze. Pak je třeba vyšetřit kmenové buňky – kostní dřeň. Kostní dřeň má velký význam při transplantaci.

Důvody odběru kostní dřeně

Jaké mohou být důvody pro odběr kostní dřeně?

1. Anémie

Důvodem pro odebrání vzorku kostní dřeně je anémie, jejíž příčinu se nepodařilo zjistit z vyšetření krve.

2. Nějaký problém s krví (např. počet bílých krvinek)

Vyšetření kostní dřeně se provádí i při zvýšení či snížení počtu bílých krvinek nebo krevních destiček v krvi.

3. Vyloučení nemoci, např. leukémie

Odběr kostní dřeně se provádí u pacientů, u nichž je třeba vyloučit chorobný proces, který by mohl v kostní dřeni probíhat. Jde hlavně o akutní i chronickou leukémii.

4. Shoda mezi pacientem a dárcem

Kostní dřeň se často odebírá právě tehdy, když se najde shoda mezi pacientem, který tuto dřeň potřebuje a dárcem, který je v databázi dárců kostní dřeně.

Co dělat před odběrem kostní dřeně?

Příprava na toto vyšetření záleží na tom, jak bude probíhat. Při odběru pomocí jehly je nutná hospitalizace pacienta. O přípravě vás bude informovat včas zdravotní pracoviště. Je nutné, aby měl pacient před odběrem vyšetřen krevní obraz.

Jaké jsou způsoby odběru kostní dřeně

Existuje několik způsobů odběru kostní dřeně.

1. Neinvazivní metoda odběru kostní dřeně

Neinvazivní způsob spočívá v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou z něj pak vychytávány separátorem. Jde o přibližně stejný postup jako při darování krevní plazmy.

2. Invazivní metoda odběru kostní dřeně

Invazivní metodou je odběr z lopatky kyčelní kosti. Při něm je pacientovi v narkóze zavedena jehla do dané kosti a tou se odebírá kostní dřeň. Při tomto zákroku musí být pacient hospitalizován a po odběru může být místo, ze kterého byla dřeň odebrána, bolestivé.

Jsou nějaká rizika?

Pokud je odběr prováděn s pomocí separátoru, je malé riziko. Při odběru z lopatky kyčelní kosti mohou nastat komplikace při anestezii, proto je nutné, aby měl pacient lékařem udělané předoperační vyšetření. Další komplikace mohou nastat po zákroku, ale nejsou vždy. Jde například o bolestivost místa odběru. Ale není to nijak hrozné.

Vyšetření je po doporučení lékařem bezplatné. Hradí ho zdravotní pojišťovna.

Zkušenosti od uživatelů

„Já jsem dnes absolvoval biopsii (odběr) kostní dřeně. Doktorka mi řekla že mi dnes odebere i vzorek a já že dobře. Dá se to vydržet, sem tam to trosku zabolí, ale jsou i horší vyšetření. Netřeba se bát je to velmi krátké.“
Martin, 30 let

„Ahoj brali mi kostní dřeň. Byl jsem v celkové anestezii, takže o to lépe. Po probuzení mě to nějak nebolelo jen při určitých pohybech. Brali mi to z pánevní kosti. Mám ten názor že to není až tak strašně bolestivé. Ničeho se nebojte. Jen nevím kdy nebudete uspán ale pouze například to budete mít umrtvené ale pokud jde o celkovou anestézii není se čeho bát.
Jan, 41 let

„Anestezie, jo? Mně dělali odběr kostní dřeně opakovaně, ale o celkové anestezii nebylo ani řeči :). Ani o informovaném souhlasu, když tak nad tím přemýšlím. Takže příště! Mně dělají odběr vždy z téhož místa, z kyčelní kosti. Nepříjemné to je, ale no co už. Je třeba zvážit benefit.“
Karel, 44 let

Jak probíhá darování kostní dřeně v několika bodech?

V kostce nějak takto probíhá darování periferních krvetvorných buněk / kostní dřeně před transplantací pro konkrétního pacienta, se kterým se shodujete ve vybraných transplantačních znacích:

1. Určí a naplánuje se termín odběru krvetvorných buněk / kostní dřeně. Podle možností se snaží obecně přizpůsobit dárci – v závislosti na klinickém stavu pacienta.

 

2. Dárce absolvuje nezbytná vyšetření, která mají za úkol prověřit jeho zdravotní stav a minimalizovat tak riziko možných nežádoucích účinků při odběru jakož i riziko přenosu infekčních onemocnění na příjemce transplantátu. Jde o odběr krve na laboratorní vyšetření, rtg hrudníku, ekg.

 

3. Pokud jsou testy v pořádku, přistoupí se k samotnému odběru buď periferních krvetvorných buněk (PKB) nebo kostní dřeně (KD). Způsob odběru závisí na preferenci dárce a požadavků transplantačního centra.

 

4. Před odběrem PKB je nutná stimulace kostní dřeně tzv. granulocyty stimulujícím faktorem (G-CSF). Běžně se nachází i v našem organismu v malém množství a ovlivňuje tvorbu krvinek v kostní dřeni. Při získání dostatečného množství PKB je třeba zvýšit je množství v krvi, aby se PKB uvolnily do krve. G-CSF se podává podkožní injekcí 1 x denně během 4 až 5 dní. Podávání je velmi jednoduché – zvládne to poučená osoba nebo dárce chodí na injekci do ambulance. V tomto období může dárce mít mírně zvýšenou teplotu, mít trošku bolesti v kostech a může se cítit malátný. Tyto potíže jsou dočasné a zmírňuje jejich např. paracetamol. Na 5.den probíhá samotný odběr PKB.

 

5. Odběr PKB probíhá na buněčném separátoru po podepsání informovaného souhlasu a poučení o proceduře. Dělá se to většinou ambulantně. Do žíly se zavede jehla spojená s jednorázovou odběrovou soupravou, která přečerpává krev přes separátor. Pomocí něj získáváme PKB z krve dárce. Ostatní krev se vrací zpět do krevního oběhu dárce. Odběr trvá asi 5 hodin. Během odběru třeba klidně ležet, můžete pít tekutiny i jíst, a dívat TV. Nejčastějšími komplikacemi při odběru bývá bolest v místě vpichu, brnění rukou a změny tlaku krve. Tyto potíže jsou přechodné a po odběru ustoupí a vymizí. O pár dní (nebo i na další den podle toho jak se cítíte) se můžete vrátit zpět do práce a běžného života.

 

6. Odběr kostní dřeně na účel transplantace se v současnosti činí méně často než odběr PKB. Kostní dřeň se získává z lopaty kyčelní kosti v krátké celkové narkóze opakovanými vpichy a sáním dřeňové krve do odběrového vaku. Odběr tedy probíhá na operačním sále. Dárce během odběru necítí bolest, neboť je v narkóze. Po odběru a po odeznění účinku anestezie cítí dárce mírnou bolestivost v místě odběru a může být ještě slabý. Před odběrem kostní dřeně je třeba interní předoperační vyšetření.

 

7. Po získání dostatečných štěpů PKB nebo KD se tento podává pacientovi, který je hospitalizován na Transplantační jednotce kostní dřeně. Transplantát se podává do velké žíly formou transfuze.

 

8. Darování je anonymní a bezplatné. Kontakt s pacientem je možný jedině prostřednictvím korespondence cestou Národního registru dárců kostní dřeně. Osobní kontakt je možný až po 2 letech od transplantace, pokud s tím souhlasí obě strany.

A co si o kostní dřeni ještě přečíst?

• Vliv běhu na kostní dřeň – běhání může udělat vaši kostní dřeň „mladší“
• Vše o transplantaci kostní dřeně – kdy, proč a jak se provádí?

VIDEO: Odběr kostní dřeně – zákrok opředený mýty pohledem pacienta

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Vyšetřovací metody

Přečtěte si také naše další články