Líné dítě – je opravdu líné? Nebo je to jinak? 4.78/5 (9)



Je dítě opravdu líné, nebo je za tím něco jiného?

Je dítě opravdu líné, nebo je za tím něco jiného?

Čas od času se lékaři či fyzioterapeuti ve svých ordinacích setkávají s kojenci či batolaty, o kterých jejich rodiče nebo dětští lékaři mluví jako o líných dětech. Jedná se o děti, které se bez zjevné příčiny odmítají hýbat, nebo se hýbou méně než jejich vrstevníci. Je však skutečně možné, aby bylo již tak malé dítě líné, nebo je problém spíše někde jinde?

Kdo jsou líné děti?

Zdraví kojenci a batolata se buď pohybují, nebo spí. Podobně je tomu i u starších dětí. Jsou stále v pohybu, hrají si, lezou, pobíhají. Pohybem zkoumají své tělo, jeho reakce, svět kolem sebe. Málokdy je vidíte nečinně sedět a odpočívat. Existují však i děti, které se oproti svým vrstevníkům pohybují málo. Nemají zájem o hračky, nelíbí se jim, když s nimi pohybujeme, například je houpeme na kolenou nebo na míči. Jejich pohybový vývoj se zdánlivě bez důvodu opožďuje. Dětský lékař takovéto dítě označí jako líné. Dětský fyzioterapeut většinou zpozorní.

Proč jsou děti líné – příčiny

Žádné zdravé dítě není líné. Určitě ne tak, jak lenost chápou dospělí. Jako cílenou pohodlnost a neochotu k pohybu, vyhledávání klidu a odpočinku před vlastní aktivitou. Nechuť k pohybu a nečinnost u malých dětí znamená problém ve vývoji.

Nejčastější příčinou bývá snížené svalové napětí – hypotonie (z lat. tonus = svalové napětí, hypo = méně). Napětí našich svalů musí být dostatečně nízké, aby mohl proběhnout pohyb. Zároveň však musí být natolik vysoké, aby se tělo udrželo proti gravitaci. Pokud má dítě tonus příliš nízký, není schopno provádět pohyby v normální kvalitě a intenzitě. Neustálý boj proti gravitaci dítě vyčerpává a jeho ochota k pohybu klesá. Ve vývoji se pak zpožďuje, některá stádia, například lezení po čtyřech, může dokonce úplně vynechat.

Další příčinou může být přecitlivělost vestibulárního systému (systém udržování rovnováhy). Určitě znáte ono divné lechtání u žaludku na houpačce či kolotočích. Podobně se cítí tyto děti při jakémkoliv prudkém pohybu. Proto se hýbou klidně, jakoby pomalu a neochotně.

Menší pohyblivost může být také zapříčiněna například poruchou zraku či sluchu. Pokud nedostává dítě kvalitní a úplné informace ze všech smyslů, jeho pohybový projev je chudší a ve vývoji se opožďuje. Stejný nedostatek může způsobit mentální retardace. Děti s mentálním postižením nemají obvykle příliš velký zájem o okolí. K pohybu jim chybí motivace.

Proč je lenost problém

Pokud se dítě z jakéhokoliv důvodu nehýbe tak, jak by mělo, měli by být rodiče ostražití. Nemusí se vždy jednat o závažné postižení. Někdy stačí vyloučit negativní vlivy okolního prostředí nebo se naučit s dítětem správně manipulovat během každodenních činností. V jistých případech však může neochota k pohybu značit vážné onemocnění a postižení. Pak je nutné začít s intenzivní rehabilitací.

Opoždění ve vývoji nebo vynechání některých stádií se také může projevit až v pozdějším věku, například vadným držením těla nebo skoliózou. Neměli byste se tedy spokojit s tvrzením lékaře, že máte líné dítě, které z toho vyroste. Nemusí.

Malé shrnutí na závěr

Pamatujte si:

  • Žádné zdravé dítě není líné.
  • Neochota k pohybu může znamenat problém ve vývoji.
  • Nekvalitní vývoj se může projevit až v budoucnu.
  • V případě nejasností vyhledejte dětského fyzioterapeuta.
  • Na nic nečekejte.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva