Kukuřičný sirup (HFCS) – je horší než cukr? 4.68/5 (19)



Kukuřičný sirup - je horší než cukr?V poslední době se rozmáhá používání sirupů všeho druhu namísto klasického cukru. Jedním z hojně doporučovaných a využívaných je také sirup kukuřičný. Je však tento druh opravdu vhodný, nebo se klasickému cukru vyrovná?

JE KUKUŘIČNÝ SIRUP HORŠÍ NEŽ CUKR?

Momentálně neexistují žádné důkazy o tom, že kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy (kukuřičný sirup) je škodlivější než běžný stolní cukr. Obě sladidla jsou buď inertní, nebo negativní. V rozumných dávkách mezi nimi není téměř žádný rozdíl, ve vysokých dávkách jsou obě zdraví škodlivá.

SLOŽENÍ

Kukuřičný sirup je tekutou směsí glukózy a fruktózy, kde se obě molekuly volně pohybují v roztoku (jako monosacharidy neboli samostatné molekuly cukru), a nejsou k sobě připojeny vazbou; běžně je používán v potravinách, protože je levný a tvoří lehce sladší chuť než stejná dávka sacharózy (stolního cukru). Obsah fruktózy, který produkuje většinu sladkosti, se v tekutém roztoku pohybuje mezi 42-55% (vzácnější forma kukuřičného sirupu se používá v bonbónech, kde je až 90% fruktózy).

Sacharóza je známá jako disacharid (dva cukry) glukózy a fruktózy a je to v podstatě glukóza napojená na fruktózu v poměru 1:1. Sacharózu tedy lze považovat za 50% glukózy a 50% fruktózy.

Kvůli přítomnosti enzymu sacharózy ve střevech je sacharóza rozkládána na volnou glukózu a fruktózu před vlastní absorpcí ve střevech. Toto má za následek, že lze jak glukózu tak fruktózu najít v krvi po požití sacharózy, a mezi cukry nejsou kromě relativních množství fruktózy žádné rozdíly (i ty jsou zanedbatelné).[studie zde]

Strukturálně vzato, stolní cukr (sacharóza) a kukuřičný sirup jsou velmi podobné a oba jsou ze stejných cukrů, ve více méně stejném poměru. Rozdíl mezi sacharózou a vyšším koncem obsahu fruktózy (55%) není prakticky žádný, tedy při střední až vyšší konzumaci.

V nejhorším možném scénáři tedy kukuřičný škrob může obsahovat 55% fruktózy, což by pro 100g (400kcal) požitého cukru znamenalo 5g fruktózy navíc oproti stejnému množství kalorií ze sacharózy.

V praktických situacích je tento rozdíl irelevantní, a nadměrná konzumace kukuřičného sirupu má svá rizika i bez ohledu na přidané množství fruktózy. Zde tedy přes stromy nevidíme les.

POCIT NASYCENÍ, HUBNUTÍ A HORMONÁLNÍ ODEZVA

Cukr i kukuřičný sirup mají stejný vliv na nasycení a leptin, zásadní regulátor pocitu plnosti. Je to kvůli tomu, že glukóza a fruktóza sice mají odlišný vliv na plnost (oba monosacharidy jsou základem sacharózy i kukuřičného sirupu), avšak obě naše sladidla jich mají zhruba stejný poměr.

Minimálně dvě studie, které podrobily čtyři skupiny subjektů kalorickému deficitu (500kcal), zjistily stejnou míru hubnutí, a to navzdory rozdílnému ubírání kalorií (vždy dvě skupiny měly stejný, 10 nebo 20% deficit celkového příjmu kalorií, pocházející z kukuřičného škrobu, nebo sacharózy). Tyto hladiny byly zvoleny tak, aby simulovaly 25, respektive 50 procent průměrného Amerického příjmu.

Ač mají glukóza a fruktóza rozdílný vliv na regulaci chuti k jídlu, rozdíl mezi sacharózou a kukuřičným škrobem je minimální, až neexistující, protože oba mají stejnou koncentraci glukózy a fruktózy.

Metabolická odezva těla, především leptinu a inzulinu se zdá být také stejná, pokud jsou obě sladidla podávána ve stejných, orálních dávkách, a to bez rozdílu pohlaví. [zdroj zde]

Momentálním závěrem (expertů[3]) tedy je, že sacharóza a kukuřičný škrob nemají rozdílný vliv na tělesnou stavbu a obezitu (oba jsou porovnatelně vinni, či nevinni, podle kontextu).

Nezávisle na tom, jestli cukr má, nebo nemá vliv na obezitu a nabírání váhy, sacharóza a kukuřičný škrob ve svém vlivu na lidské tělo znatelné rozdíly nejeví.

DŮKAZY O OPAKU?

Když byl tento článek psán, zjistila jedna in vivo studie rozdíly mezi kukuřičným škrobem a sacharózou ve stravě.[zdroj zde]

Tato studie se dá chápat dvěma způsoby. Dalo by se na ni dívat s tím, že statisticky významný výsledek dostaneme pouze vysokým množstvím studií, a náhoda tak ukládá, že budou vždy existovat studie s protichůdným výsledkem, než jaký prezentujeme. A také by se dal dal napadnout formát studie.

Zmíněná studie byla provedena na oddělení Psychologie a několikrát si sama protiřečí. Níže uvedený graf je jejím obsahem:

Souhrn experimentů, stravy a konečné váhy
Experiment Dieta Konečná hmotnost
Experiment číslo 1
Muži – 8 týdnů
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 470 +/- 7
2. 12 h HFCS + běžná strava dle libosti 502 +/- 11 =
3. 12 h sacharóza + běžná strava dle libosti 477 +/- 9
4. běžná strava dle libosti 462 +/- 12
Experiment číslo 2
Muži – 6 měsíců
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 767 +/- 24 =
2. 12 h HFCS + běžná strava dle libosti 718 +/- 28 =
3. běžná strava dle libosti 616 +/- 36
Experiment číslo 2
Ženy – 7 měsíců
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 355 +/- 12 =
2. 12 h HFCS + 12 h běžná strava 323 +/- 9
3. 12 h sacharóza + 12 h běžná strava 333 +/- 10
4. běžná strava dle libosti 328 +/- 10

= Značí statisticky významný rozdíl při srovnání s běžnou stravou
* High Fructose Corn Syrup (HCFS) = kukuřičný sirup

V experimentu 1 byly skupiny krmené kukuřičným sirupem po dobu 12 hodin těžší než ty krmené sacharózou a stejnou dobou. Z tohoto porovnání byly vyvozeny výsledky, bez ohledu na skupinu, která jedla kukuřičný sirup po dobu 24 hodin, a byla hubenější než 12 hodinová sacharózová skupina.

Experiment 2 ukazuje opačné výsledky a experiment 3 replikuje obě 12 hodinové skupiny, avšak s opačným výsledkem a podstatně menším rozdílem (sacharóza zde způsobuje více obezity než kukuřičný sirup).

Kalorie nesledoval ani jeden z experimentů.

Momentálně pouze jedna, neepidemilogická studie našla rozdíl mezi kukuřičným sirupem a kreatinem při zkoumání hladiny fruktózy v krevním séru, nicméně se zdá, že skupina s kukuřičným sirupem jedla před experimentem celkově více fruktózy.

Momentálně tedy jediná studie, která shledává kukuřičný škrob horším, než je sacharóza, obsahuje protichůdné výsledky a celkově není provedena šťastně; zdá se, že jí ovlivnil převažující názor v médiích.

POZNÁMKA NA ZÁVĚR

V žádném případě neříkáme, že kukuřičný sirup nemá žádnou vinu na obezitě dospělých. Při nadměrné konzumaci ji rozhodně způsobuje, a je s ní neustále spojován, ač se nad úrovní jeho viny stále ještě debatuje.

Co chceme říct je, že mezi sacharózou a kukuřičným škrobem hledáme menší ze dvou zel, ač se obě sladidla zdají stejná. Nadbytečné, nekontrolované kalorie ve formě cukrů obvykle zvyšují riziko obezity, a rozdíly mezi jednotlivými cukry tkví pouze v obsahu fruktózy. V té je na tom sacharóza a kukuřičný škrob téměř nastejno, což je činí rovnocennými.

Co si dále přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva