Obsah článku
Možná jste si toho všimli také – ze zemského povrchu mizí babičky. Ne že by je někdo kradl, nebo že by ženy přestaly stárnout. Jednoduše mizí klasická babička, tak jak ji známe z pohádek.
Holčička se narodí, vyroste, stane se matkou, odchová své děti, dočká se prvních vnoučat – jak to bylo odjakživa. Ale pak se to stane. Dosáhne důchodcovského věk a nezmění se na babičku, ale na cosi neidentifikovatelné. Namísto přibývajících vrásek se jí kůže začne vyhlazovat, až ji má heboučkou jako právě narozené miminko. Vlasy jí nešednou, ale nabírají stále sytější a křiklavější barvy. Zuby září porcelánovým alabastrem. Omlazené babičce přibudou plastiky nosu, brady, nastřelené vlasy, uzounké stylové obočí, a nelekejte se, i ochablá prsa, která kdysi kojila, vyztuží silikony. Zpěvačky, herečky, moderátorky, někdejší modelky, celebrity každého střihu. Ale nejen ony, i úřednice, kadeřnice, číšnice … Prý každá chce tímto “ odbabičkovacím “ – dnes se razí termín „omlazovacím“ – procesem projít.
Omlazené babičky
Omlazenou babičku rozeznáte od klasické babičky na první pohled. První nakupuje ve značkových prodejnách, druhá v tradičních či vesnických samoobsluhách. Ta první frčí na biopotravě, ta druhá si ji dopěstuje sama na záhumenku.
Když jde omlazená babička s vnučkou, nedá se rozeznat, kdo je kdo, a vnučka tiše závidí, když stará babička dostává nabídky na rande častěji než vnučka.
A co dědečkové?
Muži za umělými babičkami nezaostávají, akorát je od přírody trápí spíše jiné věci. S přibývajícím věkem se usilují o ideál tělesné krásy s důrazem na svalovou hmotu, proto neváhají denně navštěvovat fitness centra, sauny a body centra, jen aby proces stárnutí zůstal dobře maskovaný. Nejvíce je trápí přirozený pokles libida, tak hromadně nakupují viagru a jiné přípravky na zvýšení potence. Ale ani oni nepohrdnou obarvenými vlasy, vousy či plastikami.
A tak máme namísto přirozeně krásných prošedivělých starců nebo kultivovaných gentlemany s paličkou a kloboukem, sedmdesátileté či osmdesátiletileté výkonné playboye, kteří se stávají otci jako za dob, kdy jim bylo dvacet. Je pravda, že i Abraham plodil ve stovce, ale to byla jiná doba a jiná kategorie muže.
Sponzorováno
Harmonie a krása
Existuje několik studií o renesančním oblékání a z nich vyplývá, že vykořenění člověku dneška chybí právě hloubka a výška renesančního myšlení. V renesanci šlo lidem o to, aby oděv a vzezření odrážely duši člověka. Ale ne její dekadentní část – jak to dnes vidět na každém rohu. Dnešek je posedlý vytvářením antikrásy, je prosycen estetickou impotencí a snahou za každou cenu vytvářet karikatury lidskosti a šokovat. Renesance odrážela právě tu lepší část lidské duše, která se otevírá nebeským proudem plným inspirací. Stačí se zahledět na obraz Dáma s hranostajem od Leonarda da Vinciho , který je reprezentativním příkladem renesanční módy, atmosféry, ale i renesančního myšlení a cítění.
Člověk z da Vinciho doby se nesnažil o to, aby upoutal za každou cenu výstředností zacházející za hranici kýče a vkusu, aby se pyšnil tím, co jiní nemají. Šlo mu o účelnost, ladnost, krásu a harmonii. Módní návrhář Caro Gardavský píše: „Renesanční móda se snažila být harmonicky sladěná a dokonale vyvážená, neporušovala celek a dodržovala soulad všech částí. Renesanční móda se stala mnohem přirozenější, přinesla nové střihy, nové způsoby řasení a nové módní prvky. “
Pochopení času
To, co na šedesát – a víceletých „odbabičkovaných “ ženách působí tak komicky tedy rozhodně není jejich touha být hezké. Ani to, že používají leccos možné, aby si udržovaly krásu a svěžest. Karikatury z nich dělá jejich bezhlavost při hledání sebe samých. A s tím spojené nepochopení času, životního rytmu a neschopnost přizpůsobit se mu a objevovat skutečnou, zevnitř hovořící krásu a přirozenost.
Dnes „odbabičkované“ ženy nosí účesy a barvy na vlasech jako pankáči koncem sedmdesátých let (minulého století) a je to celospolečensky akceptován styl. Samozřejmě, nic proti punku, ale pokud zralé ženy, které by měly oplývat životní moudrostí, přebírají estetické úlety teenagerů, něco s nimi není v pořádku. Nebo pokud muži nechápou, že jejich libido má svou produktivní fázi a v postproduktivní fázi by se měli věnovat spíše přemýšlení nad smyslem života, rozjímání o životních postojích, a ne sexuálnímu harašení, jsou na tom stejně špatně.
Kdy se ztratí i ta poslední babička? Nebude nám líto za jejich krásnými vráskami kolem očí, které tvoří květiny, za nádhernými voňavými šedinami, které plápolají ve větru jako hedvábné stuhy, za moudrostí stařeckého pohledu, za očima plnými jasu a dětské hravosti? Zamšlení je na každém z nás.
Sponzorováno
Jako děti jsme dívali s otevřenými ústy muzikál Neberte nám princeznu či na film Babička. Imponovala nám přeměna pohádkového kouzla do všední reality. Dnes – v rámci zachování kulturního dědictví – čelíme naléhavé výzě natočit nový muzikál s názvem Neberte nám babičky.
Co si dále o babičkách přečíst?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Rodina
Přečtěte si také naše další články