Kojení – moderní a nejzdravější způsob výživy 4.87/5 (15)



kojeníOd počátku zajišťovala přirozená výživa kojenců přežití lidského rodu a každá matka, která chce zajistit dobrý start do života pro své dítěte by měla rozhodnout pro kojení. Mateřské mléko je přirozená potrava, kterou vytváří tělo matky pro své dítě, a proto je ideální přizpůsobena potřebám a jeho růstu. Kojení je originální, moderní a nejlevnější způsob výživy a zlepšuje zdraví a kvalitu života dětí a maminek.

Kromě přirozené výživy dítěte, během kojení vzniká vzájemná blízkost potřebná nejen pro dítě ale i pro maminku. Takovou blízkost matka už ke svému dítěti během života nebude víc mít. V dnešní době ani není třeba přesvědčovat ženy na kojení, ale spíše poukázat na jeho význam. Ke správnému a úspěšnému kojení je zapotřebí dobrá vůle matky, klidná atmosféra a správná technika. Mateřské mléko podporuje zdravý vývin dítěte, zvyšuje imunitu a snižuje riziko vzniku mnoha nemocí, včetně obezity. Dále předchází průjmovým onemocněním, respiračním infektům, podporuje imunitu, snižuje riziko vzniku alergií, astmatu, cukrovky (diabetes mellitus) au kojených dětí také snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí v prvním roce života. Jelikož pomáhá utvářet vazbu mezi matkou a dítětem, kojení trvající déle než jeden rok má dlouhodobě pozitivní psychosociální dopad. Proto všechny maminky potřebují podporu, aby se mohli věnovat péči o sebe a o svou rodinu, a kojící mamky by měly být obzvláště podporovány a starat se o své zdraví.

Kojení – laktace

Během intrauterinní vývinu (během těhotenství) matka a plod komunikují prostřednictvím placenty, ale po porodu plní tuto roli ve velké míře mateřské mléko. Příprava na kojení začíná již během těhotenství a to působením placentárních laktogenní a mamogénnych hormonů, které zvětšují mléčnou žlázu a prs a připravují celé tkáň na produkci mléka. Na tomto procesu se podílejí i další hormony hypofýzy (podvěsku mozkového), a to hormon předního laloku podvěsku mozkového – prolaktin, během těhotenství, ale zejména v posledním trimestru působí na tvorbu kolostra, které má odlišné složení než zralé mléko. A už od 4. dne po porodu ovlivňuje laktaci. Pro úspěšnou laktaci je nejsilnějším podnětem jeho vylučování do krve matky sání ústy děťátka (při použití kloboučku tento podnět chybí). Proto by se děťátko mělo přikládat k prsu zejména v prvních 30 resp. 60 minutách po porodu, kdy má dítě nejsilnější hledací a sací reflex a je největší předpoklad, že najde a zachytí bradavku, přitom nezáleží, ať už matka má nebo nemá mléko. Stimulace prsní bradavky při kojení dráždí nervová zakončení, které vedou signál do mozku a následně se uvolňují hormony jako prolaktin a oxytocin. Oxytocin se vylučuje ze zadního laloku hypofýzy a zajišťuje uvolňování již vytvořeného mléka. Tento vypuzovací reflex se dostavuje při sání dítěte a čím dítě více saje, tím více mléka se vytváří. Kontrakce svalových buněk v prsu během vypuzovací mléka mohou vyvolat pocit tepla, pálení až bolesti v prsou, ale tyto situace vyžadují zklidnění mamky. Neboť takové nepříjemné pocity (bolest, ale i strach a úzkost) mohou nepříznivě ovlivnit i na uvolňování hormonů.

Čtěte také: Mateřské mléko pod lupou

Psychologický význam kojení

Všechny poznatky dosud potvrzují, že kojení představuje ideální způsob výživy kojenců, neboť zajišťuje optimální růst, vývoj a zdraví dítěte. Mateřské mléko je druhově specifické (proto kravské nebo jiné mléko nemůže nikdy dostatečně nahradit mateřské), nabízí nejdokonalejší formu výživy a vyznačuje se řadou dalších unikátních vlastností, které nemá ani to nejkvalitnější umělé mléko. Faktorem ovlivňujícím riziko vzniku alergie jsou kromě dědičné predispozice i životní prostředí a právě nejčastějším antigenem, se kterým se kojenci setkávají, je bílkovina kravského mléka. Proto nejvhodnější prevencí styku dítěte s touto bílkovinou je kojení. Přestože mléčné formule jsou sestavovány tak, aby co nejvíce napodobovaly mateřské mléko, dosud se ho nepodařilo dostatečně nahradit. Mateřské mléko se v průběhu laktace mění, přičemž změny v jeho složení se přizpůsobují měnícím se potřebám rostoucího dítěte.

V prvních 4 – 6 měsících života dítěte po porodu je přirozená výživa, tj. kojení optimální a nenahraditelná. Kojení je výhodné z výživového a imunologického, jakož i citového hlediska – je prostředkem uspokojení z úzkého kontaktu s mamkou, pocitu tepla pokožky, tlukotu srdce a komunikace s mamkou, rozvíjejí se hluboké a citové vazby matky k dítěti a dítěte k matce. Klíčovou roli sehrává mateřské mléko i jako zdroj živin při hrozící dehydrataci během některých onemocnění, kdy dítě ztrácí chuť k jídlu, přičemž příjem mateřského mléka zůstává zachován. Mateřské mléko je ideální výživou a představuje optimální poměr jednotlivých živin, vitaminů a minerálních látek, které pokrývají všechny měnící se nutriční potřeby děťátka, díky svému složení se výborně vstřebává, tráví (stráví se až 4 x rychleji a snadněji než umělé mléko, také jakékoliv mléko zkysne účinkem bakterií mléčného kvašení, které však nejsou přítomny v mléce v prsu) a tím minimálně zatěžuje nezralý trávicí a vylučovací systém. Samozřejmě složení mateřského mléka a jeho množství závisí od výživy matky a od jejího fyzické a psychické pohody. Mateřské mléko zajišťuje imunologickou adaptaci po porodu na vnější prostředí, chrání před infekcemi a podílí se na vývoji imunitního systému. U kojených dětí byl zaznamenán významně nižší výskyt akutních onemocnění dýchacích cest a průjmových onemocnění a předpokládá se určitý ochranný vliv proti střevním chronickým a alergickým onemocněním.

Kojení má dále velký psychologický význam. Přispívá k tvorbě pozitivního psychosociálního prostředí, k navázání a udržování pevného citového vztahu a je prakticky prvním sociálním kontaktem matky a novorozence. Při kojení vzniká mezi matkou a dítětem přirozené pouto, které může pozitivně ovlivnit jejich vzájemné vztahy v budoucnosti. Některé výzkumy poukazují i ​​na lepší psychomotorický vývoj a vyšší intelekt u kojených dětí, protože látky obsažené v mateřském mléce stimulují rozvoj mozku a jeho funkcí. Přirozená výživa ovlivňuje fyziologii jedince nejen v prvních měsících života, ale i v pozdějším dětském věku av mnoha směrech iv dospělosti. Kojení přináší výhody i matce, pozitivně ovlivňuje její duševní zdraví, podporuje remineralizaci kostí, brání před osteoporózou v klimakteriu, méně často se u nich vyskytuje rakovina vaječníků a prsu v období před menopauzou a díky kojení se rychleji vracejí k postavě, kterou měli před těhotenstvím. Kojícím ženám se vlivem oxytocinu, který se při kojení vyplavuje, usnadňuje vyměšování placenty, stahuje děloha a zastavuje krvácení po porodu a uchovávají se zásoby železa v organismu kojící ženy. Kromě toho probíhá poporodní regenerace organismu rychleji, a kojení do určité míry chrání před dalším těhotenstvím, protože vylučování prolaktinu v zvýšené míře tlumí produkci hormonů, které spouštějí ovulaci.

Příprava na kojení

Začínat s přípravou na kojení až po porodu je pozdě. Těhotné ženy by se měli seznámit s významem kojení a naučit se techniky, rady a mít znalosti o překonávání případných potíží s kojením, které jim mohou zaručit dobrý začátek a rozvoj kojení. Během této přípravy je třeba vyšetřit i prsy ženy s ohledem na možné anatomické odlišnosti, které by mohly být překážkou kojení. Kojení má začít do 30 minut po porodu, nejpozději do 2 hodin, když je sací a hledací reflex nejsilnější a vylučování prolaktinu a oxytocinu je nejvyšší, a pro sekreci oxytocinu a prolaktinu je stimulem časté sání. Výrazný vliv na další průběh kojení má péče o novorozence v prvních dnech jeho života a zejména způsob, jakým je po narození krmena. Rooming je proto důležitý pro rozvoj a podporu kojení. Společný pobyt na pokoji také napomáhá osídlování kůže dítěte a trávicího systému mateřskými bakteriemi, proti kterým má matka ve svém mléce protilátky. Důležité je kojení bez omezování délky a frekvence, protože tento způsob umožní dítěti optimálně využít výhod kolostra z výživového a i imunologického hlediska. Jakékoliv dokrmování nebo podávání dudlíku potlačuje vypuzovací reflex, což následně způsobuje nežádoucí retenci mléka v prsou. V ojedinělých případech (například v případě průjmů, zvracení, horeček, během onemocnění kdy dítě ztrácí tekutiny, ale také při onemocněních dýchacích cest, kdy je potřebný vyšší přísun tekutin, které zlepšují vykašlávání) lze podávat doplňkovou tekutinu lžičkou, kapátkem, stříkačkou. Pokud má matka hodně mléka, může ho odstříkat a uchovat v lednici. Když je novorozenec zdravý, v noci i přes den podle potřeby výlučně kojen, v tom případě pravidelné odstříkávání není nutné. Tehdy potřebné množství mateřského mléka zabezpečuje samoregulační mechanismus tvorby mléka. Indikace na odstříkaným mléka jsou většinou jen dočasné, zejména na počátku rozvoje tvorby mléka, když se prsy nalijí nebo během delšího období, kdy děťátko nemůže sát. Pravidelné odstříkávání je třeba když jde o předčasně narozené dítě, nebo nemocné dítě, které přechodně nemůže být kojeno, ale pro které je mateřské mléko velmi důležité. Všechny tyto situace, kdy dítě nemůže být kojeno, však nejsou překážkou při výživě mateřským mlékem.

Většina dětí vypije zhruba stejné množství mléka, ale za různě dlouhou dobu. Dítě by mělo mít možnost samo si regulovat délku kojení, například dítě po pití může u prsu spokojeně usnout, tím dává najevo, že je nasycené. Některé dítě vypije potřebné množství rychle, jiné pomaleji a kojení může trvat i 30 minut. Je však třeba rozeznat okolnosti kdy může být příčinou dlouhého kojení nesprávná poloha dítěte a matky. Některé matky se snaží krmit dítě pravidelně a omezovat počet kojení v noci už v prvních týdnech. Ale nejlepší způsob je, aby si noční kojení omezilo dítě samo, co se stane ve většině případů mezi 3. – 6. týdnem. Maminka by měla krmit své miminko tehdy, když to miminko vyžaduje, ve dne i v noci. Novorozenci tak mají nepřetržitý kontakt s matkou a jejich výživa probíhá přirozeně a klidně.

Na závěr

Vše, co žena prožívá, ovlivňuje průběh těhotenství, porodu a zejména úspěšnost a průběh kojení. Matka si musí věřit, musí být klidná, vyrovnaná, pozitivně naladěná. Důležitý je i postoj otce dítěte, příbuzných, přátel a širší rodiny ke kojení, protože i oni mají na ženu vliv. Efektivní kojení závisí na celkovém zdravotním stavu mamky. Biologická, psychologická a duchovní úroveň primárně ovlivňují tělesné, duševní i sociální zdraví člověka. Proto je třeba pozitivně působit na všechny úrovně zdraví. I při dobrém tělesném stavu může matka prožívat strach, úzkost, nejistotu, obavy. Úspěšné kojení může být tedy znemožněno i silnými negativními pocity, které způsobují psychickou blokádu a tím komplikují až znemožňují laktaci. Jelikož novorozenci velmi citlivě vnímají všechny podněty z okolí, zvýšená citlivost matky je potřebná a účelná, protože takto je naladěna na stejnou citlivost, jakou ma její novorozené dítě.

Každá matka by měla během pobytu na šestinedělí co nejdříve po porodu naučit co nejvíce, také techniku ​​odstříkávání (v krajním případě pomocí odsávačky) mateřského mléka, neboť se leckdy mohou vyskytnout nečekané situace, kdy ji bude potřebovat. Zdravotníci by měli matce pomoci a prodat dále své teoretické znalosti a praktické zkušenosti, aby dokázali kojící ženě poskytnout odpovídající podporu, protože každé dítě má právo na dosažení nejvyšší možné míry zdraví.

TIP: Kojení a léky – jde to k sobě?

VIDEO: Jak správně kojit

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Přečtěte si také naše další články

Bez komentáře u článku “Kojení – moderní a nejzdravější způsob výživy”

  1. […] zastánci kojení doporučují kojit na vyžádání. Čili dát každému dítěti tolik mléka, kolik chce, […]

  2. […] dítě spalo v bezpečné, ale vlastní postýlce v pokoji rodičů. To může matce zjednodušit kojení, po kterém uloží dítě do vyhrazené […]

  3. […] ze základů, které byste měli dát svým dětem hned v začátcích. Pokud se vám daří s kojením, tak při něm setrvejte co nejdéle. Nic jim totiž nedá tak dobrý základ pro silnou imunitu, […]

  4. […] stále samostatnější dítě a vy přemýšlíte nad tím, kdy je ten správný čas ukončit kojení? Samozřejmě, většina matek touží po tom, aby odstavování nebylo traumatizující pro […]

Zanechat komentář ke článku

Zpráva

Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.