Ischemická choroba srdeční a vše o ní 4.9/5 (10)



ischemicka-choroba-srdceIschemie znamená nedostatečné prokrvení některého orgánu lidského těla. Dostatečné prokrvení zajišťuje dostatečný příjem živin a kyslíku, což je bezpodmínečně nutné pro správnou funkci jakéhokoli orgánu. Pokud se porucha prokrvení dotýká významného a důležitého orgánu, dochází k přímému ohrožení života.
Ischemická choroba srdeční je důsledkem nedostatečného prokrvení části srdečního svalu = ischémie myokardu jako následek poruchy věnčitých tepen, které srdeční sval normálně vyživují.
 

Jaká je příčina ischemie srdce?

Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění poškozující cévy tím, že ukládá tuky do stěn cév. Nejčastější příčinou těchto změn je zvýšená hladina cholesterolu jako důsledek nadbytečné konzumace tuků v potravě. Ve věnčitých tepnách se vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty, které připomínají nánosy bahna a rzi ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem tohoto usazování nastává zúžení průřezu tepny a tím i nedostatečné prokrvení srdečního svalu = ischemie myokardu.

Ke zužování věnčité tepny dochází postupně a dlouhodobě, takže takové zúžení se projeví až při zvýšené námaze – jde o tzv. stabilní anginu pectoris. Pokud je však plát měkký a křehký, tedy je nestabilní, může prasknout a vyvolat tvorbu krevní sraženiny, která cévu náhle zúží nebo úplně uzavře, což přímo zapříčiní srdeční infarkt. Neprokrvení část srdečního svalu odumírá a je postupně nahrazována méněcennou vazivovou tkání – jizvou. Srdce ztrácí část své svalové tkáně a tím i schopnost pro další činnost. Rozsah následků závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím větší je zasažení svalstva srdce. Pokud infarkt myokardu zasáhne větší část srdce (přibližně 40%) srdce není schopno dále pracovat a nastává smrt.

Němá ischemie

Ischemická choroba srdeční může vzniknout i aniž by postižený její existenci vůbec spatřil, tzv. němá ischemie, kterou je možné zjistit až při klasickém EKG-vyšetření. Nebezpečí této formy ischemické choroby srdeční je v tom, že k oslabování srdce dochází bez jakýchkoliv vnímatelných zdravotních problémů. Léčení němé ischemické choroby srdeční je stejné jako u ostatních forem ischemie.
Vážnou komplikací ischemické choroby srdeční může být porucha rytmu srdce = arytmie srdce, která může být velmi vážná, protože se jedná o fibrilaci komor srdce.
 

Jaké jsou příznaky ischemie?

Příznaky ischemické choroby srdeční závisí na rozsahu a oblasti, která je věnčité tepny vyživována, ale i mírou a povahou aterosklerotického postižení tepny. Pokud dochází k zužování věnčité tepny postupně, onemocnění se dlouho neprojevuje. První příznaky se objeví většinou při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, kdy srdce vyžaduje zvýšené množství dodávky kyslíku, avšak přes zúženou tepnu ho dostává méně. V té chvíli se ohlásí pálivá svíravá bolest za hrudní kostí a náhlý nedostatek vzduchu. Bolesti ustoupí během asi půl hodiny po přerušení vykonávané činnosti.
 

První pomoc při ischemii

Pokud se objeví náhle bolesti za hrudní kostí, někdy vyzařující do levé ruky nebo do zad, projevuje se pocit nedostatečného dýchání a úzkost, je bezpodmínečně nutné okamžitě vyhledat nejbližší lékařskou pomoc. Laickou první pomoc lze omezit na podání nitroglycerinu ve formě tabletky nebo spreje. Tabletku je třeba umístit pod jazyk, případně je možné ji i rozkousat. Nitroglycerin vyvolá roztažení věnčitých tepen a tím zlepší prokrvení ohrožené oblasti srdečního svalu.
Pokud bolesti neustoupí do dvou až pěti minut, efekt první pomoci byl nedostatečný a je nutné poskytnutí první pomoci opakovat. Následně je však již nutné přivolat rychlou záchrannou službu a tím i odbornou lékařskou pomoc.
 

Jak to vypadá u lékaře?

Lékař provede základní vyšetření. Pokud se lékaři potvrdí podezření na ischemickou chorobu srdeční, okamžitě jsou provedeny základní vyšetření, je odebrána krev na vyšetření a je natočeno EKG = elektrokardiogram. Potvrzení diagnózy je začátkem léčby.

Při léčbě náhlých (akutních) stavů je snahou lékaře co nejrychleji zprůchodnit postiženou tepnu.
Při léčbě dlouhodobých problémů (chronický stav) je přístup komplexnější a obsahuje dlouhodobou léčbu aterosklerózy. Jednou z vyšetřovacích metod je i cyklistická ergometrie (zátěžové EKG), kde pod odborným dozorem lékaře postižený absolvuje fyzickou zátěž, která umožní odhalit ischemické změny spojené se zvýšenou fyzickou námahou.

Dalším důležitým vyšetřením je 24hodinový monitoring činnosti srdce pomocí Holterova monitoru, který postižený nosí 24-hodin a ten zaznamenává všechny změny během běžných denních činností. Vyšetření pomáhá odhalit situace, kdy dochází k rozvoji ischemie.
Pro posouzení kvality tepen srdečního svalu je možné využít i katetrizaci vyšetření – koronarografii.
 

Léčba ischemie srdečního svalu

Pokud se potvrdí probíhající nebo hrozící ischemie srdečního svalu, je zahájena dlouhodobá léčba, jejímž účelem je předejít rozvoji dalších ischemických stavů.

Léčba je prováděna na více úrovních:
– Zastavení nebo zpomalení procesu aterogeneze – jde o vhodný zásah do života-zprávy postiženého (dieta, pohybová aktivita, zákaz kouření), podávání vhodných léků (na snížení hladiny cholesterolu, k léčbě cukrovky, na vysoký krevní tlak)
– Zlepšení průtoku krve ischemickým srdečním svalem – používají se různé léky působící na stěny věnčitých tepen (nitráty, betablokátory, atd.)
– Zamezení případného uzavření cévy krevní sraženinou – léky potlačující krevní srážlivost (např. Anopyrin)
– Mechanická úprava věnčitých tepen – angioplastika (PTCA) nebo kardiochirurgických revaskularizace (srdeční bypass).

Doporučujeme k přečtení:

VIDEO: Srdečně-cévní choroby

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva

Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.