Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost 4.89/5 (9)

Nespavost (tzv. insomnie) je definována jako porucha usínání, porucha jeho průběhu (kontinuity) resp. předčasné ranní probouzení. Je jedna z nejčastějších poruch spánku u dospělých, cca 30-40 % lidí v průběhu roku.
Ve starověku byl lidský spánek považován za léčivý. Kdo by mohl tomuto pohledu lépe porozumět lépe než milióny lidí, kteří noc co noc prosí, aby si mohli dopřát krásu spánku a teprve po hodinách převalování z boku na bok jsou vysvobozeni?

Podle Světové zdravotnické organizace nespavost charakterizuje:

• prodloužení usínání na dobu větší než 30 minut
• přítomnost více než 3 probuzení za noc s těžkým opětovným usínáním trvajícím více než půl hodiny
• výskyt častější než 3 – krát v týdnu v trvání více než měsíc

Dělení nespavosti

Poruchy spánku mohou být primární (neorganické) a sekundární (organické). Častěji jsou sekundární poruchy spánku, které se vyskytují při jiném onemocnění např. při kardiovaskulárních onemocněních, onemocnění trávicího traktu, syndromu spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou, duševních chorob (deprese, schizofrenie, závislosti a jiné), při užívání léků (např. některé antihypertenziva, antiastmatika, a jiná léčiva, zejména pokud mají zároveň složku se psychostimulačně působícím účinkem).

Podle trvání nespavost v praxi dělíme na akutní a chronickou. Akutní nespavost trvá do 3-4 týdnů a chronická nespavost se vyskytuje v trvání více než jeden měsíc.

Dělení nespavosti podle mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD – 2):

• Akutní nespavost
• psychofyziologická insomnie
• paradoxní nespavost
• idiopatická insomnie
• Insom způsobena duševní poruchou
• Insomnie způsobená nedostatečnou spánkovou hygienou
• Behaviorální nespavost v dětství
• Insomnie způsobená léky nebo jinými látkami
• Neorganická, nespecifikovaná insomnie
• Organická, fyziologická nespavost, nespecifikovaná

Příčiny vzniku nespavosti

Akutní nespavost – stresem vyvolaná insomnie např. stres z práce, školy, úmrtí v rodině, změně prostředí. Trvá krátce a upravuje se po skončení stresového faktoru

Psychofyziologická insomnie – resp. naučená podmíněná nespavost vzniká při kombinaci somatizovaného napětí s představami a pocity, které zabraňují spánku. Jde většinou o poruchu usínání, v menším procentu o poruchu kontinuity spánku. Vyskytuje se mezi 20-40 rokem života, zejména u žen. Může to začít jako akutní nespavost vyvolaná nepříjemnou stresovou situací, která přetrvává i po skončení stresového faktoru. Úzce souvisí s nesprávnou hygienou spánku a patří mezi nejčastější příčiny neorganické nespavosti.

Paradoxní insomnie (pseudoinsomnia) – je nespavost, při které subjektivně udávané potíže se spánkem nejsou objektivně potvrzeny. Jako příčina se předpokládá souvislost se zvýšeným prahem probouzení.

Idiopatická nespavost (celoživotní) – příčina není známa, začíná v dětství a souvisí nejdříve s neurologickou poruchou kontrolního mechanismu systému spánek – bdění a spojuje se často u dětí s ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), čili hyperaktivitou s poruchou pozornosti.

Nespavost způsobena nevhodnou spánkovou hygienou – vzniká porušením spánkových návyků

Příznaky nespavosti

• únava, podrážděnost
• nesoustředěnost, poruchy paměti
• úzkost, deprese
• bolesti hlavy, bušení srdce
• zažívací potíže a podobně

Diagnostika

• důkladná anamnéza
• vyloučit sekundární původ nespavosti
• polysomnografické vyšetření tvořeno elektroencefalogramem, elektromyogramem, elektrookulogramem, elektrokardiogramem
• Zaznamenává pohyby těla, dýchání, srdeční frekvenci, krevní tlak a saturaci krve kyslíkem

Léčba nespavosti a insomnie

V případě sekundární (organické) nespavosti je třeba odstranit vyvolávající příčinu, tedy léčit základní onemocnění.
Při primární (neorganické) nespavosti je důležité dodržovat pravidla spánkové hygieny:

• pravidelné ulehnutí ke spánku a vstávání nevyjímaje víkendy
• nespat přes den
• 4-6 hodiny před spaním nepít povzbuzující nápoje jako káva, černý a zelený čaj
• nepřejídat se před spaním, nekouřit, nepít alkohol
• využívat postel jen na spánek a sexuální aktivity
• 3-4 hodiny před spaním intenzivně necvičit, vhodnější je procházka
• udržovat v ložnici ideální teplotu 18-20 °C, vyvětrat před spaním, redukovat hluk a světlo
• večer před spaním neřešit stresující věci, v posteli zbytečně nepřemýšlet, naopak věnovat se příjemným věcem
• v případě neúspěchu usnout do 30 minut vykonávat monotónní činnost

TIP: Jak na kvalitní noční spánek?

Psychoterapie

Psychoterapie se využívá, pokud dodržování základních spánkových návyků není dostačující.

Patří sem:

• relaxační metody (myšlenkové uvolnění, autogenní trénink, progresivní svalová relaxace)
• spánková restrikce
• kognitivní metody (křeslo na přemýšlení, systematické řešení problémů, odvedení pozornosti a jiné)

Farmakoléčka

Farmakoléčba nespavosti nastupuje tehdy, pokud nelze zvládnout nefarmakologickou léčbou a příznaky značně omezují život pacienta.

Zásadně jde o nepravidelné, krátkodobé užívání hypnotik. V současnosti jsou preferovány nebenzodiazepínové hypnotika, pro jejich rychlý nástup účinku, dobrou toleranci, bez narušení struktury spánku, s menším rizikem vzniku závislosti.

Pro benzodiazepinová hypnotika stále platí střídmost při jejich předepisování pro jejich časté nežádoucí účinky, nevyjímaje vznik závislosti již po relativně krátké, ale pravidelné době užívání.
Při každém nasazení hypnotik je důležité se zamyslet, zda jejich benefit z užívání přesahuje riziko nežádoucích účinků.

Při předpokladu léčby přesahující 4 týdny, je vhodné volit raději léčiva bez rizika vzniku fyzické závislosti např. antidepresiva, neuroleptika, některé druhy antihistaminik. A pokud nechcete brát léky, tak můžete zkusit i bylinky.

Čtěte také: Jak bojovat s nespavostí?

VIDEO: Diskuze na téma nespavost

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Kvalitní spánek a nespavost

Přečtěte si také naše další články