Mateřská znaménka na těle – mohou být nebezpečná, jak se léčí? 4.92/5 (24)

Termínem „mateřské znaménko“ se běžně označuje pigmentovaná, nebo i jakákoliv změna na kůži. Jejich rozdělení lze provést z několika hledisek:

Rozdělení znamének podle typu buněk, z nichž vznikají

• pigmentové znaménka složené z melanocytů (pihy, nejběžnější pigmentové névy, vrozené névy, maligní melanom)
• nepigmentové znaménka (hemangiom z krevních cév, bazaliom, histiocytom a mnohé jiné)

Základní rozdělení pigmentových névů je podle jejich uložení v kůži. Tzv. junkční névy jsou uloženy v oblasti přechodu horní vrstvy pokožky (epidermis), intradermální névy jsou uloženy hlouběji v kůži (dermis) a smíšené (compound) nevy jsou uloženy v obou vrstvách. Junkční část v junkčních a smíšených névech může změnit na maligní melanom, ale taková proměna není častá.

Maligní (zhoubná) přeměna névu je charakterizována:

• spontánní ulcerací (zvředovatění) a krvácením
• zvětšením ztmaví
• šířením se pigmentovaného útvaru do okolí
• vytvářením dalších pigmentových lézí v blízkém okolí původního útvaru
• zánětlivými změnami bez vnější příčiny (mechanické poškození apod.).
• bolestí a svěděním.

Rozdělení znamének podle působení na lidský organismus

• nezhoubné znaménka (benigní)
• zhoubné znaménka (maligní)

Zhoubná znaménka

Zhoubné svým nekontrolovaným růstem a metastazováním (rozsévání svých buněk do celého organismu a jejich další nekontrolovaný růst) mohou při pozdním zjištění a léčbě způsobit vážné zdravotní problémy až smrt. Velmi důležité je rozeznat nezhoubné a zhoubné znaménka a včasnou léčbou předejít komplikacím. 100% metoda k rozlišení nezhoubných a zhoubných znamének neexistuje! Nejjednodušší metoda je samovyšetřování a sledování svých mateřských znamének. Jako pomůcka slouží pravidlo označované jako ABCDE.

Metoda vyšetřování znamének ABCDE

Asymetrie – asymetrie je přítomna, pokud znaménko nemá symetrický tvar, tedy okraje nejsou kulaté nebo oválné. Border – hranice útvaru není ostře ohraničená od okolní kůže, ale všude, nebo v některých částech postupně splývá, ztrácí se v ní, Color – barva je tmavá, nebo nepravidelně pigmentovaná, Diameter – průměr znaménka je větší než 5-6 mm. Enlarging lesion-zvětšující se útvar.

Přítomnost některého z kritérií ABCDE, nebo změna v některém z kritérií ABCDE je důvodem k chirurgické odstranění – vyřezání (excize) a následné histologické vyšetření. Při samovyšetřování je třeba postupně vyšetřit celé tělo, nevynechat ani intimní oblasti, zrcadlem vyšetřit oblasti nepřístupné zraku. Přesnější metoda je vyšetření podezřelých znamének dermatoskopem, to jest pod zvětšením s eventuálním vyhodnocením morfologických vlastností znaménka počítačem, avšak ani toto vyšetření nedává jistotu. Jedinou metodou, která určí s téměř naprostou jistotou typ znaménka je jeho histopatologické vyšetření patologem pod mikroskopem po excizi (chirurgickém odstranění) a následném zpracování. Pigmentové névy mohou být vrozené – nacházejí se na kůži již při narození a získané. Počet névů vzrůstá hlavně do 30 roku života, jejich maximální počet je kolem 40 roku života, ve starším věku postupně mizí a ve vyšší stáří mohou být v podstatě nepozorovatelné.

Pigmentové névy jsou častým nálezem u lidí bílé rasy a relativně vzácné u lidí tmavé pokožky. Počet névů se dává do souvislosti se slunečním zářením, to je asi důvod malého výskytu névů u lidí s tmavou pokožkou, která má ochranný charakter před slunečním zářením. Výskyt znamének je u obou pohlaví skoro stejný, mírně vyšší výskyt u žen se vysvětluje častějším vyhledáváním kosmetických i zdravotních služeb týkajících se odstranění znamének.

Byl pozorován rychlejší vznik pigmentových névů po poranění, popálení nebo po spálení na slunci – tzv. eruptivní névy. I vrozené i získané névy mohou časem vyvinout do maligního melanomu. Skutečný počet névů, které se transformují na maligní melanom je neznámý, různé studie udávají různá čísla, od velmi nízkých až po 40%.

Maligní melanom je zhoubnou formou pigmentového névu. Tvoří 4% všech zhoubných nádorů kůže, avšak způsobuje více než 70% úmrtí způsobených zhoubnými nádory kůže. Většina maligních melanomů (více než 70%) vzniká de novo, tedy ne přeměnou již existujícího nezhoubného pigmentového névu ale na neporušené kůži. Proto nemá smysl odstranit všechny pigmentové névy jako prevence před vznikem maligního melanomu. Důležité je odstranit a histologicky vyšetřit podezřelé útvary.

Pozornosti nesmí uniknout hlavně znaménka, které vznikly na neporušené kůži, dále všechny névy při kterých došlo ke změně v kritériích ABCDE. Změny v barvě znaménka, nárůst jeho velikosti, výšky, nepravidelnost okrajů pozoruje více než 80% pacientů, u kterých se později potvrdila diagnóza maligního melanomu. Nejčastěji se maligní melanom vyskytuje na kůži, ale může se nacházet i na sliznicích, na oku a různých vnitřních orgánech.

Léčba maligního melanomu

Prvním krokem v léčbě maligního melanomu je jeho chirurgická excize s bezpečnostním okrajem (lemem zdravé-nepigmentovaná kůže) a histopatologické vyšetření. Obecně platí následující postup: Podezřelý útvar na kůži chirurgicky odstranit s 2 mm bezpečnostním lemem zdravé kůže. V případě velkého útvaru, když by odstranění celého mohlo způsobit estetické, nebo zdravotní poškození pacienta, je třeba udělat parciální excizi, to znamená vybrat část útvaru v oblasti jeho předpokládané největší tloušťky i s částí zdravé přilehlé kůže, tak aby v případě histopatologické negativní diagnózy pacient nebyl poškozen esteticky, nebo funkčně.

Zde je třeba zdůraznit, že tento zákrok, tzv. úplná biopsie (výběr celé znaménko), nebo částečná biopsie (vybrána část znaménka) pacienta v žádném případě nepoškozuje, prognóza onemocnění se nemění, ale předejde se neadekvátnímu rozsáhlému chirurgickému zákroku, často i funkčnímu a estetickému poškození pacienta a je nezbytným krokem před rozsáhlejším zákrokem, protože na to aby byl pacient chirurgicky, event. i jinak adekvátně léčen je nutné znát přesnou diagnózu.

V naší populaci je častá obava z chirurgického zákroku někdy i mezi lékaři (rady typu: nedávej si babrat do znaménka, protože se ti zvrhne, nebo panika pokud se znaménko vyjme a diagnóza je pozitivní) což vede k oddálení diagnózy a léčby až někdy k nemožnosti léčby. Za tyto pověry jsou odpovědné změny, které se dějí při vzniku a růstu maligního melanomu jako jsou popsány výše. Prvotní signály vzniku maligního melanomu jsou velmi diskrétní, proto je natolik důležitá prevence a chirurgický zákrok již při iniciálních změnách.

Výskyt maligního melanomu

Výskyt maligního melanomu se za posledních 20 let ztrojnásobil, výskyt je mírně vyšší u mužů než u žen. Vývoj maligního melanomu je multifaktoriální, předpokládá se výrazný vliv silného opalování se, spálení se. Tak se zdá že opakované sporadické spálení se je rizikovější než častější pobyt na mírnějším slunci. Obzvláště je silné spálení se a častý pobyt na slunci rizikový u dětí. Dalším rizikovým faktorem je genetická predispozice (výskyt maligního melanomu u přímých příbuzných), výskyt vysokého počtu pigmentových névů, hlavně atypických a vyšší věk. Hormonální stimulace během těhotenství, opakovaná mechanická i chemická trauma jsou také někdy uváděny mezi příčinami vzniku melanomu.

Důvody a způsoby odstranění znamének

Odstranění znaménka – vyhledávají pacienti hlavně z estetických příčin, vzácněji z obavy o povahu znaménka. Každého pacienta, který navštíví zdravotnické zařízení s tímto problémem lékař celého prohlédne, hledá pigmentové névy, které se podle kritérií ABCDE zařazují mezi klinicky dysplastické a doporučuje se jejich excizi.

Jako dysplatické névy označujeme ty, které vykazují přítomnost ABCDE charakteristik, event. jakoukoliv dynamiku těchto v těchto vlastnostech. To jsou klinické kritéria rozeznatelné pouhým okem, event. dermatoskopem. Přesněji kritéria mají histopatologie. U některých lidí se vyskytují dysplastické névy ve velkém počtu např. od 10 po více než 100. V takovém případě mluvíme o syndromu dysplastického névu. Odstraňují se klinicky podezdřelá znaménka, často se zvou pacienti na kontrolu a při jakémkoliv podezření na možnou patologickou změnu se pokračuje v chirurgickém odstraňování.

Pacienti stále ve většině případů přicházejí s žádostí o odstranění znaménka z estetických důvodů. Je běžné, že po rozhovoru s pacientem lékař odstraňuje úplně jiná znaménka, než ty, kvůli kterým navštívil zdravotnické centrum. Všechny pigmentové névy se odstraňují chirurgicky. Jen takto je možné histopatologické vyšetření. Při odstranění laserem jde v podstatě o odpaření znaménka přeměnou světelné energie laseru na teplo. Touto metodou je tedy nemožné odpařená znaménko vyšetřit, není možná přesná diagnóza, tedy ani další léčba. Odstranit pigmentový útvar můžeme i elektrochirurgickým nožem, pokud je to vhodnější esteticky, ale stále tak, abychom dostatečnou část útvaru mohli odeslat patologovi a mohla být adekvátně vyšetřena.

Po zákrocích zůstávají jizvičky, bez jizev se žádný výkon na těle neobejde. Jsou místa, kde jizvy postupně vyblednou a stanou se málo znatelný čárkami v barvě okolní kůže – například na obličeji a na krku. Na jiných místech, kde je velké napětí kůže – například na zádech, v dekoltu, na končetinách – se jizvy tahem okolní kůže postupně roztáhnou. Částečně se tomu dá předejít dlouhodobým přelepováním jizvy a tím mechanické podpoře sítě jemných vrásek. Jizvy je možné vylepšit i pomocí silikonových gelů a náplastí.

V minulosti se o biologickém chování nádoru, jeho klinickém vývoji vědělo málo, algoritmus léčby nebyl standardizovaný, proto většinou pacienti přišli k lékaři pozdě např. s krvácejícím nádorem, což připisovali poranění ale jednalo se o spontánní krvácení a protože to je již pozdním příznakem, šlo už většinou o disseminovasné onemocnění s metastázami, pacient i přes chirurgickému zákroku zemřel. Z těch dob, které trvaly kolem 80 let se traduje, že poranění znaménka, nebo jeho chirurgické odstranění může znamenat přímé ohrožení na životě. Chirurgické odstranění znaménka nemůže za žádných okolností vést ke jeho svržení na malignitu a při prokázání, že šlo o maligní melanom se může přistoupit na základě histopatologicky určených charakteristik nádoru k adekvátní léčbě, ať už k rozsáhlejšímu chirurgickému zákroku, nebo onko a radioterapii.

Hemangiomy

Pojmem hemangiomy se ne zcela správně označuje poměrně široká skupina cévních lézí, více či méně zdravotně, nebo kosmeticky závažných s různým poměrem arteriální a venózní složky. Nejčastěji se vyskytující drobné červené tečky na těle objevující se a přibývající u některých lidí věkem jsou zcela neškodné benigní cévní tumorčeky snadno odstranitelné popálením-koagulací elektrochirurgickým nožem.

Nejvhodnější období pro odstranění znamének

Nejvhodnější období pro odstranění znaménka je čas, kdy jizva nebude vystavována slunci následujících několik měsíců po zákroku, to však neplatí v případě přítomnosti známek dysplazie, nebo dynamiky ve vzhledu znaménka.
Případné komplikace odstranění znamének

Některá onemocnění mohou zkomplikovat průběh zákroku (poruchy srážlivosti krve …) nebo hojení (cukrovka. ..). Ale o absolutní kontraindikaci k tak malému chirurgickému zákroku lékaři nemají znalosti.

Bazaliom

Bazaliom – bazocelulární karcinom se vyskytuje hlavně ve vyšších věkových skupinách, zdá se, že hlavní roli při jeho vzniku hraje solární poškození – sluneční záření. Někdy se mohou mnohočetné bazocelulární karcinomy vyskytovat u mladých lidí kolem 20 let a je spojen s některými vrozenými poruchami. Jedná se o tzv. Gorlinův syndrom a je to dědičné onemocnění.

Více než 80% bazocelulárního a spinocelulárního karcinomu se nachází na místech těla, které jsou častěji vystaveny slunečnímu (UV) záření (obličej a horní část těla) Asi 6% slnešného záření tvoří ultrafialové neviditelné záření. Dělí se na UVA a UVB záření. UVA bylo původně považováno za neškodné, ale pozdější práce ukazují, že i UVA poškozuje kolagen a buňky v kůži. Proto může participovat na poškození kůže a vzniku zhoubných nádorů více než se předpokládalo. UVB záření je nejškodlivější, nejvíce karconogenní částí světla. Melanin v kůži, čili tmavší pokožka mají ochranný, fotoprotektivní účinek.

Proto rozdělujeme podle obsahu melaninu v kůži lidí na 6 fototypů dle Fitzpatricka:

1 / světlá bílá kůže, vlasy do ryšava, oči do zelena, stále se na slunci spálí, nikdy se neopálí
2 / světla kůže, vlasy do blond, oči do modra, opálí se jen velmi mírně při vyšších dávkách záření se spálí
3 / světlá kůže, tmavší vlasy i oči, opaluje se snadno, může se spálit při vyšší dávce záření
4 / tmavší pokožka středomořského typu a asijská kůže, velmi zřídka se spálí
5 / světlehnědá kůže míšenců
6 / hnědá až tmavohnědá kůže.

Bazaliom je zařazen mezi zhoubné nádory, ale téměř nemetastazují, čili nezpůsobuje celkové onemocnění, ale šíří se destruktivně lokálně. Roste pomalu, dělí se více typů, nejagresivnější je tzv. infiltrativní (morpheaform, sclerosing). Klinicky se projevuje na kůži nehojící se kožním defektem, buď plošným nebo rostoucím exophyticky – nad povrch, který se občas dočasně zahojí, nebo pokryje krustou, tak se opět otevře, může krvácet apod. Proto každý nehojící se kožní defekt třeba ukázat na kožní, nebo chirurgické ambulanci.

Bazaliómy třeba diagnostikovat a odstraňovat co nejdříve, protože odstraňování v pokročilejších stádiích může být spojeno s estetickými i funkčními defekty. Například pacient může přijít úplně o nos a tam se rovnocenná rekonstrukce nedá provést. U bazaliómu stačí ve většině případů chirurgická léčba. To znamená odstranění – chirurgická excize a uzavření defektu buď přímo sešitím, kožním lalokem, nebo transplantátem vlastní kůže. Občas je indikována léčba chemoterapeutiky v masti, ozářením, zmrazením, laserem, nebo elektro-rádiochirurgicky. Po zákroku následuje důsledné vyšetření histopatologie, zda byl tumor celý odstraněn a tak pravidelné kontroly podle potřeby většinou nejprve každé tři tak šest měsíců.

Spinocelulární karcinom

Spinocelulární karcinom roste mnohem rychleji než bazaliom, metastázuje a může pacienta ohrozit na životě. Na pohled se projevuje jako tuhý uzel s vyvýšenými okraji, ve středu často s ulcerací. Zde je také rozhodující brzké odhalení tumoru, jeho chirurgické odstranění, vyšetření možných metastáz a event. onkologická léčba. Pokud tyto nádory nejsou provázeny zánětem v okolí jsou nebolestivé i proto pacienti často přicházejí v pokročilejších stádiích: „Vždyť to nemůže být nic vážného, když to nebolí.“

Šíření melanomu

Melanom se liší makroskopicky od pigmentového névu nepravidelností v kritériích ABCDE. Nejprve se šíří v rovině, tzv. radiální fáze růstu – povrchově se šířící melanom-SSM (superficial spreading melanomem), později roste do výšky, tzv. nodulární melanom. Spontánní krvácení je znakem vředy-ulcerací a dále zhoršuje prognózu pacienta. Čili vzhled je zpočátku nepravidelná plochá „kaňka“ tmavá, vícebarevná, nebo dokonce bez pigmentu (vzácně podle některých studií 1,8 až 2%), později na některých místech vyčnívající nad povrch pokožky, později spontánně krvácející, zanícená.

Léčba melanomu

Základem léčby je chirurgické odstranění nádoru, pátrání po metastázách a jejich eventuální odstranění (pokud jsou ještě operabilní, tedy chirurgicky odstranitelné za předpokladu zachování života pacienta i jeho určité kvality.) Hlavně diagnostika a chirurgie metastáz v lymfatických uzlinách je stále agresivnější. Patri zde pátrání po nehmatných metastázách v lymfatických uzlinách (vyšetření tzv.. sentinelové lymfatické uzliny, tedy první uzliny ve směru od melanomu) a jejich odstraňování.

Včasnost objevení melanomu je rozhodující, neboť nejvýznamnějším prognostickým kritériem je tloušťka nádoru v mm v jeho nejsilnějším místě. Tzv. měření podle Breslowa. Například 5 leté přežívání u pacientů s tloušťkou primárního tumoru do 1,69 mm je 94%, ale s tloušťkou větší než 3,6 mm je už jen 42%.

Cobbův syndrom

Cobbův syndrom je velmi vzácný získaný syndrom, sestávající z cévních malformací v oblasti míchy a kožnývh vaskulárních lézí ve stejném dermatomů. Ve světové literatuře bylo dosud popsáno 35 případů pacientů s Cobbova syndromem. Jeho důležitost tkví v tom, že přítomnost kožních lézí může napomoci diagnóze míšních cévních malformací a předejít tak postupně vznikajícím slabostem dolních končetin, až případně úplnému ochrnutí.

Prevence proti rakovině kůže

1 / používat vyšší ochranný faktor, nebýt na slunci mezi 10,00 a 14,00, opalovat se postupně po malých dávkách
2 / je to nutné celý rok, možná častěji v letních měsících
3 / již bylo zmíněno výše, minimalizovat pobyt na slunci, jen na slabém a krátké časové úseky, chránit jejich úzkostlivě před spálením
4 / pokud už kůže měla nádor, jehož příčinou alespoň z části bylo slunečné poškození, má mnohem vyšší možnost dalšího nádoru
5 / je třeba riziko minimalizovat, opalovat se postupně po malých dávkách

Co si dále přečíst o znaménkách?

• Akné na znaménku – co dělat?

VIDEO: Co s mateřským znaménkem?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Pleť a pokožka těla, Rakovina

Přečtěte si také naše další články