Nepříjemný a bolestivý zánět slepého střeva 4.58/5 (19)

Zánět slepého střeva je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění trávícího ústrojí. V případě, že Vás zánět postihne, nebo máte podezdření, je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Popis zánětu slepého střeva

Ve skutečnosti se jedná o zánět červovitého výběžku (apendix vermiformis) slepého střeva, což je výchlipka na jeho konci.

Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený na slepé střevo (caecum). Jeden jeho konec je uzavřen a druhý ústí do tlustého střeva. Měří okolo 10 cm na délku a 1 cm na šířku a zřejmě se jedná o vývojový pozůstatek.

Slepé střevo je uloženo v pravém podbřišku a pro trávicí činnost nemá žádný význam. Je spíše pokládáno za lymfatický orgán, bez kterého se však tělo může snadno obejít.

Akutní apendicitis se rozvíjí velice rychle, proto ho řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo na životě. Vzniká ucpáním apendixu tuhým kusem stolice, cizím tělesem, případně i nádorem.

Zánět apendixu může být dvojí povahy. Buď akutní, jehož příznaky se rozvíjejí během několika dnů, nebo chronický, charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha.

Rizikové faktory zánětu slepého střeva

Dříve se říkalo, že příčinou zánětu slepého střeva je polykání pecek a žvýkaček, nedostatečně zuby a jazykem rozmělněná potrava, napadení roupy nebo škrkavkami.

Škrkavky jsou střevní paraziti, kteří se do těla dostanou při požití znečištěné potravy a mohou apendix doopravdy, ale velmi vzácně i ucpat.

Zánět slepého střeva také souvisí s našimi stravovacími návyky. V rozvinutých zemí obsahuje strava nedostatek vlákniny a to má za následek zpomalení postupu tráveniny střevem. Může dokonce dojít až k blokádám, které vyvolají apendicitidu.

Ve skutečnosti jsou toto však důvody menšinové. Většinou se jedná o onemocnění naprosto nepředvídatelné, které ohrožuje na životě i jinak absolutně zdravé jedince. Chronický zánět slepého střeva se může objevovat např. u osob, kterým byl již jednou akutní zánět slepého střeva rozehnán.

Prevence zánětu slepého střeva

Vzhledem k tomu, že riziko onemocnění nezávisí na dědičnosti, pohlaví ani věku, lze jej částečně ovlivnit jedině stravou.

V Evropě se jedná o jedno z nejčastějších zánětlivých onemocnění, zatímco v některých částech Afriky a Asie se nevyskytuje takřka vůbec. Proto se domníváme, že jedinou účinnou prevencí je strava bohatá na vlákninu, kterou obyvatelé těchto zemí tak často konzumují.

Udává se, že ke snížení rizika tohoto onemocnění přispívají mléčné produkty, zelenina, ovoce, obiloviny, mandle a ořechy.

Další prevencí je snaha vyvarovat se snížení obranyschopnosti a proniknutí mikrobiální infekce.

Příznaky a projevy zánětu slepého střeva

Uložení apendixu není u každého člověka stejné. V anatomických atlasech je popsáno 6 různých lokalizací, kde může být červovitý přívěsek nalezen, a proto ani příznaky nejsou vždy stejné.

Nejtypičtější pro rozvoj tohoto onemocnění jsou bolesti kolem pupku, které se pozvolna stěhují k pravému podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal.

Doprovodnými příznaky bývají často pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5°C, zrychlený tep, zácpa, nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem.

Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny.

Pokud už je zánět v pokročilém stádiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení.

Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat v různých variacích, popř. napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou, zánětem žlučníku, či gynekologickým onemocněním.

Diagnostika zánětu slepého střeva

Pokud se onemocnění neprojevuje typickými projevy, může být určení diagnózy poměrně složité. Vyšetření se neobejde bez řádné anamnézy (pacient přesně popíše, jakým způsobem se potíže interpretují, jak dlouho trvají a zda došlo k nějakým změnám), prohmataní a proklepání břicha, změření pulsu a teploty a součástí je i vyšetření per rektum (vyšetření prstem přes konečník).

Dále se rozborem krve pátrá po zvýšení počtu bílých krvinek a jiných známkách zánětu. Užívá se i zobrazovacích technik jako je SONO (ultrazvuk), popř. CT (počítačová tomografie), endoskopické vyšetření a rentgen (prostý nebo s kontrastní náplní).

U žen se doporučuje také gynekologické vyšetření, aby se vyloučilo onemocnění pohlavních orgánů. Bolesti v podbřišku mají u žen často příčinu v děloze, vejcovodech nebo ve vaječnících, popř. se objevují v průběhu menstruačního cyklu. Apendicitidu velice často napodobují vazivové uzlíky ve stěně dělohy, cysty a nádory vaječníků a záněty v malé pánvi.

V průběhu těhotenství se může jednat i o potrat a výjimečně je důvodem mimoděložní těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko usadí mimo dělohu, např. ve vejcovodu nebo v břišní dutině. Tento stav ohrožuje matku přímo na životě, protože vejcovod je poměrně bohatě zásobený krví a při jeho narušení hrozí vnitřní krvácení.

Léčba zánětu slepého střeva

Pokud se na základě výše zmíněných vyšetření potvrdí podezření na zánět slepého střeva, je pacient ihned hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Chirurg se pak může rozhodnout pro konzervativní nebo operační postup.

Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na břicho. Většinou je lékaři navržen, pokud bolesti ustupují nebo je zánět nepatrný. Až v 50% odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku. Zánět však může po nějaké době vzplanout znova.

Daleko častěji se volí léčba operativní, a to i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů). Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě nebo tři malé jizvy. To, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta. Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující velkou přípravu.

Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku.

Po několik týdnů by se neměla konzumovat strava, která by ošetřenou část dráždila. To znamená vyhnout se příliš kořeněným jídlům, pokrmům s vysokým procentem nestravitelných zbytků (citrusy), ořechům a jahodám.

Pokud operace proběhne bez komplikací, měl by pacient hned druhý, popř. třetí den po operaci poprvé vstát z lůžka, aby se zabránilo riziku tromboembolické nemoci, při níž se v krevním oběhu vytvoří krevní sraženina, která může mít závažné následky.

Dále se podávají prostředky tišící bolest (analgetika) a sleduje se odchod moči a stolice. Pokud vše proběhne bez problémů, je průměrná doba hospitalizace 4–7 dní a k dobrému zhojení jizvy je nutno dodržet šest týdnů bez zvýšené fyzické aktivity.

TIP: Jak rozhýbat střeva?

Jak si mohu pomoci sám

Pokud máte podezření na zánět slepého střeva, ihned vyhledejte lékařskou péči. Vzhledem k tomu, že pokud není u akutní apendicitis ihned zahájena léčba, může mít smrtelný dopad, není důvod vyčkávat.

Příznaky zánětu slepého střeva

Mezi hlavní příznaky zánětu slepého střeva se řadí:

• Velmi silná bolest břicha
• Zácpa či průjem
• Zvracení
• Nadýmání
• Nechuť k jídlu
• Zvýšená teplota nemocného

Komplikace zánětu slepého střeva

Pokud akutní apendicitis není včas rozpoznán a léčen, hrozí nebezpečí přestoupení zánětu i na okolní orgány a v horším případě dokonce prasknutí apendixu a vylití jeho obsahu do břišní dutiny. Po prasknutí dojde na chvíli k náhlému ústupu bolestí a dočasné úlevě, ale v tomto okamžiku se začíná rozvíjet závažný zánět pobřišnice (peritonitida), jehož následky jsou často smrtelné. O prasknutí apendixu svědčí velmi tvrdé břicho citlivé na pohmat.

Několik dní po operaci musí pacient zůstat na sledování ještě několik dní v nemocnici. Nezřídka se totiž stává, že dojde ke zvracení, zástavě větrů a stolice, teplotám či bolestem břicha. To je závažnou komplikací a mnohdy musí být proveden ještě jeden chirurgický zákrok.

Častými pooperačními komplikacemi jsou také srůsty, které můžou způsobit špatnou průchodnost střev a u žen také neplodnost.

Velice závažný může být apendicitis v těhotenství. Určení diagnózy je totiž velice často nesnadné, protože děloha překáží ve vyšetření. A neléčený zánět může snadno přestoupit na dělohu a ohrozit tak plod. V takové situaci je nutno přistoupit k operaci skrz konečník (per rektum). Děloha musí být obložena rouškami a chirurg by se jí neměl ani dotknout. Hrozí totiž riziko předčasného porodu.

Prodělali jste již zánět slepého střeva? Budeme rádi za vaše zkušenosti v komentářích pod článkem.

Co si dále přečíst o střevech?

• TIP: Jak na detoxikaci střev?
• Jak na syndrom krátkého střeva?
• O akutní apendicitidě

VIDEO: O slepém střevě

Zdroj obrázku: Fotolia.com

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Střeva

Přečtěte si také naše další články