Bulímie mi ničí život« Zpět na seznam otázek

Potřebuji asi jen pokecat s někým o tom všem. Trpím bulimií už 6.rok, sem tam několik měsíční pauzy byly, ale bez následného úspěchu. Momentálně jsem v tom až po uši. Často bydlím sama doma, tak si asi umíte představit, jak vypadá můj den. Pokud si předem nenaplánuju den, jsem jen doma a jsem schopná zvracet i 6 krát za den. V podstatě i když naši přijdou domů, tak to dělám. Neslyší mě, dělám to opravdu potichu. Jednou mi na to moje máma a sestra přišli, tak jsem na určitou dobu přestala, aby byly spokojené a netrápili se. No vrátila jsem se k tomu opět. Nyní o tom nikdo neví, dokonce ani můj přítel, se kterým jsem už druhý rok. Na jedné straně chci, aby mi s tím někdo pomohl, ale stydím se o tom s někým mluvit. Stále si namlouvám, že se z toho dokážu dostat sama, ale poslední dny jsou opravdu plné deprese a beznaděje. Bulimie už toho dost zničila v mém životě a já nechci, aby v tom pokračovala. Pomozte!
Odeslal Rehabilitace.info
Zeptal se na Únor 25, 2014 10:57
0

Kamarádčina dospívající dcera prošla tím samým… pomohla ji antidepresiva. Myslím, že to je hlavně psychický problém, který je potřeba řešit, nepomůže řešit příznaky, kterých je teda jak jsem se dočetla na http://cs.medixa.org/deti/bulimie-u-deti halda a ty dopady na organismus? je mi z toho ouzko:(

Odeslal veronikan
Odpověděl Únor 28, 2014 16:52
0

Je těžké se dostat z toho jen vůlí. Dobry psychoterapeut by ti fakt pomohl. Točíš se v bludném kruhu lží a následných výtek svědomí. Kromě toho smysluplná činnost a fyzická prace ci námaha. Mam pacienta, co se skutecne vyléčil z tezke drogové závislosti. Kromě psychoterapie hlavni zásluhu na tom měl tvdry rezim po cely rok, zabudovány o šesté ráno, cely den tvrdě makali nebo sportovali a večer o desáté lehla vzdy jak mrtvi.

Naucil se, ze vzdy kdyz ma nejake nutkavé pocity, musi ist něco dělat, nejlépe fyzicky. Čím dál to bylo lepší. I při bulimií jsou některé věci podobně jako při zavislosti, delas něco, co vlastně nechces a přece to uděláš. Musis najit cestu, jak to co nechces i neudělat. Snadno se řekne, těžko se to dosáhne, ale da se to. No a také pomůže, když se člověku narodí děti, bojuje s penězi a kromě toho není kdy zvracet.

Odeslal Guest
Odpověděl Únor 25, 2014 11:00
0

z toho se sama jen těžko dostanes, mne z toho nedostala ani psychiatrie, bulimie je hnusna nemoc. chapu ta že o tom nedokážeš s nikým mluvit, protože vetsina lidí to nechápe a odsudzuje.jedine ten kdo to zažil / zaziva to dokaze pochopit. neni dobře že si na to sama, měla by si zajít k nějakému psychologovi nebo psychiatrovi aby ti dal nejake antidepresiva mozna tobě by to pomohlo.

Odeslal Guest
Odpověděl Únor 25, 2014 10:58